Plus Hořké konce vyzvědačů: Od neúspěšné likvidace Lenina k Putinovým agentům
Hořké konce vyzvědačů: Od neúspěšné likvidace Lenina k Putinovým agentům
Hořké konce vyzvědačů - Karel Pacner
Hořké konce vyzvědačů - Karel Pacner
Hořké konce vyzvědačů - Karel Pacner
Jak vybíráme doporučené nabídky
Především pečlivě vážíme mezi cenou produktu, kvalitou a reputací eshopu.
Nejlevnější
Hořké konce vyzvědačů - Karel Pacner (2019, Plus)
Hořké konce vyzvědačů - Karel Pacner
Hořké konce vyzvědačů - Karel Pacner
Hořké konce vyzvědačů: Od neúspěšné likvidace Lenina k Putinovým agentům
Hořké konce vyzvědačů
Hořké konce vyzvědačů - Karel Pacner
Hořké konce vyzvědačů
Hořké konce vyzvědačů
Hořké konce vyzvědačů - Karel Pacner
Hořké konce vyzvědačů - Karel Pacner
Hořké konce vyzvědačů
Hořké konce vyzvědačů
Specifikace
Klíčové vlastnosti
Popis produktu
Publikace: Hořké konce vyzvědačů - Příběhy ze zákulisí tajných služeb - Příběhy ze zákulisí tajných služeb - Karel Pacner. „Ve špionáži je dost špíny, lží, dvojí hry i zrádcovství, jež příliš často zastírají odvahu a čisté úmysly.“ Generál rozvědky KGB Michail Ljubimov James Bond, agent 007 s právem zabíjet, je tím nejhorším příkladem špiona. Mužný hrdina, který se vrhá do nejnebezpečnějších situací, ze kterých vždycky bez újmy vyvázne. Chlap, který se neustále předvádí a vzbuzuje pozornost. Takového vyzvědače by každá kotrašpionážní služba brzy odhalila. Agent v poli musí vystupovat co nejvíc nenápadně, splynout s davem. Informace a dokumenty získává tajně, jednoduše řečeno je krade. Za to dostává honorář úměrný významu kořisti. Naproti tomu vyškolení zpravodajci, kteří úřadují na ambasádě pod maskou diplomatů, musí neustále konverzovat s místními politiky, podnikateli, vojáky, umělci. I z tohoto tlachání o počasí, ženách, o whisky a o ničem na recepcích a na tenisových kurtech dokážou občas vytáhnout od toho druhého zajímavé zprávy anebo podněty k novému zaměření činnosti. Koncem třicátých let začaly sovětské tajné služby získávat vlivové agenty – muže a často i ženy, kteří měli proniknout do vyšších pater společnosti a snažit se ovlivnit jejich chování a práci. Většinou to bývali místní občané, výjimečně i vyslaní Rusové. Dodnes je kontrašpionáž na Západě objevuje. Západ není schopen takové lidi v Sovětském svazu zverbovat. Zahraniční diplomaté, obchodníci a umělci se totiž odlišují od místních obyvatel svým chováním – podle ideologického pravidla to byli nepřátelé, s nimiž se nemají stýkat. V zemích sovětského impéria, které mají kulturu blízko k Západu, byl takový nábor jednodušší. Před sto léy si vyměňovali vyzvědači zprávy jedině na papíře, byť někdy v zašifrované podobě. Koncem třicátých let jim měly usnadnit činnost vysílačky. Později je ještě doplnily smluvená hesla vysílaná rozhlasovými stanicemi. Tohle všechno je pravěk. Dnes kromě papírů si korespondují pomocí rychlovysílaček, které někdy retranslují informace přes družice. Kromě toho využívají internet a další sociální sítě, kde rafinovaným způsobem schovávají informace. S rozvojem techniky a proměn obyčejného života bude tento trend patrně pokračovat a my nemáme představu, kam zamíří. Nejspolehlivějšími vyzvědači byli odedávna vlastenci, lidé, kteří se bijí za svou rodnou zemi. Ve třicátých letech 20. století vklouzli do této kategorie fanatičtí komunisté, které vybírala k ilegální činnosti nejvyšší vedení komunistických stran. Politické strany se tak poprvé aktivně zapojily do tajných operací. Krvavé rozbití maďarského povstání na podzim 1956 sovětskou armádou a okupace Československa v létě 1968 ideové agenty i některé profesionální zpravodajce zpražila. Takzvaný socialistický řád přivážený tanky považovali za absurdnost, takovým stylem se nedá sociálně spravedlivý a demokratický stát vybudovat. Od té doby si všichni západní občané udělali ze špionážní činnosti lukrativní obchod