Veletrhy a výstavy – jsou fenoménem teprve až moderní doby, který má své kořeny v průmyslové revoluci, nebo jsou respektovaným zdrojem nejprve ryze komerčních komunikací v podmínkách Česka (Czechia) kolem 10. století našeho letopočtu, kdy se začíná konstituovat obchodní svět kolem venkovských a posléze městských trhů? Jsou dnes skutečně nástrojem komunikace nejrůznějších informací, obohacují člověka novými poznatky ze světa spotřeby, materiální výroby, energetiky, zemědělství, kultury, zdravotnictví, životního prostředí, vzdělávání, vědy a techniky, inovací, vynálezů, nových módních a designérských trendů a řady dalších sfér bohatosti lidského prožívání každodenního světa. Soudím, že se shodneme, na tom, že kořeny počátků vývoje veletrhů jako formy komunikace komerčních informací jsou zakotveny na počátku druhého milénia a dnes veletrhy a výstavy reprezentují univerzální multimédium, které nám zprostředkovává důležité informace téměř ze všech oblastí lidského života. Od počátku kulturních dějin lidstva nejen kopírují společenský vývoj materiálního i duchovního světa, ale postupně jej také utvářejí, zapojují do své vnější žánrové podoby všechny nové formy sdělování, pracují s prostorem, světlem, zvukem, haptickými informacemi, vůněmi, chutěmi a tak v mnoha případech důsledně uskutečňují dávnou myšlenku velkého Čecha – Jana Ámose Komenského - škola hrou. Celý náš život je totiž jednou velkou školou s nepřetržitou docházkou, je procesem poznání a stálého poznávání, ve kterém se učíme žít ve společnosti, v procesu socializace získáváme neocenitelné informace, kompetence a dovednosti, které nám nejen umožňují žít ve společnosti, ale také tuto společnost rozvíjet, přispívají k tomu, že ji dokážeme novými poznatky a dovednostmi obohacovat. To vše mne vedlo již delší dobu k úmyslu napsat knihu o veletrzích a výstavách z jiného pohledu, než dosud volili autoři knih o veletrzích v naší zemi. Veletrhy jsou nahlíženy především z hlediska jejich komerční technologie - organizace, přípravy a realizace obchodního případu. Tím jsou samozřejmě mimo jakoukoliv pochybnost. Ale nejen to: veletrhy je naléhavě třeba zkoumat především z hlediska naplňování jejich komunikační role, hledat jejich komunikační přednosti a unikátní formy sdělování, mají-li obstát v konkurenci s jinými informačními zdroji, především masovými médii a mezi nimi speciálně a naléhavě s internetem, který představuje nejvýraznější konkurenční hrozbu. Je třeba si uvědomit, že veletrhy změnily svou základní komerční funkci právě díky masmediálnímu vývoji a z místa kontraktů se stále více stávají místem kontaktů, meeting pointem, místem výměny podstatných informací nejrůznější povahy. Tento fakt je třeba pochopit a respektovat, jinak se veletrhy jako svébytná komunikační forma propadnou do historického zapomnění. Aby se tak nestalo, proto také vznikla tato knihu. Budu velice rád, když ji laskavý čtenář bude vnímat jako příspěvek k udržení životaschopnosti veletržní a výstavní formy komunikace. Řada úvah je verifikována výsledky vlastních autorských výzkumů nebo výzkumů z archívů některých veletržních organizací. První kapitola Vystavování a předvádění – nejstarší formy komerční komunikace, přináší stručný pohled na vývoj komerční komunikace doma i ve světě, zabývá se vznikem trhů jako nejstarší a nejpřirozenější formy komerčních setkávání, sleduje základní vývojové linie čtyř veletržních generací. Připomíná, jak veletrhy organicky absorbují technické vynálezy své doby do obsahu i formy sděl