Karel Pacner: Velké špionážní operace časů studené války (1945-1965)

Popis produktu

Studená válka neboli doba napětí mezi Západem a Východem začala brzy po porážce Hitlerova Německa. A rodila se vlastně už dřív. Sovětské tajné služby si v zemích svých amerických a britských spojenců vedly skoro jak v nepřátelských státech. Šlo především o vývoj atomové bomby, jehož tajemství se nakonec Rusům v rozsáhlé špionážní operaci podařilo ukrást.

Karel Pacner, zkušený autor literatury faktu, nabízí ve své knize jedenáct příběhů, které se odvíjejí v různých zemích – zavedou čtenáře do Washingtonu a New Yorku, stejně jako do Moskvy nebo do Berlína padesátých let. Se svými patrovými autobusy se tady objeví Londýn a jinde zas tábor zajatců ve válčící Koreji... Anebo příběh izraelského vyzvědače, kterého Syřané veřejně a před zraky televizních kamer popraví v Damašku.

Vším anebo téměř vším se v knize prolíná motiv jaderných zbraní, jejichž hrozba rostla rok od roku až do října 1962, kdy chybělo jen maličko k další světové válce. Tehdy, v čase karibské krize, sdělili prezidentu Kennedymu, že při ruském raketovém útoku zahyne osmdesát milionů Američanů. A na druhé straně z Východu vedeného Moskvou zůstanou jen trosky. 

Tenkrát se lidé z tajných služeb začali chovat tak, aby svět přežil. Mnozí z generálů, ať už amerických či ruských, byli odhodláni jít do války, ale esa z rozvědek ne. Za což jim dodnes lze děkovat. Vždyť v opačném případě by tady většina z nás nebyla.

Kniha volně navazuje na titul Velké špionážní operace dvou světových válek, která vyšla v nakladatelství Daranus v loňském roce.

Z příběhu George Behara, později George Blakea, rodáka z Rotterdamu, který patřil k elitě britské tajné služby a přitom sloužil Rusům.

Zvláštní oddíl Scotland Yardu zatkl odhaleného Blakea ihned po přistání na londýnském letišti. Jednal na žádost kontrašpionážní služby MI 5. První obvinění z vyzvědačství padlo 18. dubna 1961. Přelíčení s vyloučením veřejnosti začalo o čtrnáct dní později. Soudce lord Parker vyměřil Blakeovi dvaačtyřicet let těžkého žaláře. Kladl mu za vinu, že Sovětům prozradil na šest set britských vyzvědačů a zmařil řadu důležitých operací.

Blake se přiznal a obhajoval své přesvědčení, že komunistický systém je lepší než kapitalismus, a proto mu nezištně pomáhal. S jeho případem musel premiér Harold Macmillan seznámit Dolní sněmovnu. Byla to aféra stejně obrovská jako předcházející skandály, ve kterých figurovali Kim Philby a další muži z Velké pětky z Cambridge.

Mrs. Blakeová nesla zatčení svého manžela velmi těžce. Měla s ním dva syny a dalšího čekala na jaře 1961. Krátce po porodu navštívila manžela ve vězení, ale ani slovem mu nic nevyčítala. Až po pěti letech ho požádala o rozvod: setkala se s člověkem, s nímž by chtěla žít. 

Vězně, kteří se dobře chovají, v Británii podmínečně propouštějí po uplynutí první třetiny trestu. Blake tedy mohl čekat, že se dostane na svobodu po čtrnácti letech. Jenže on už od začátku pomýšlel na útěk – ostatně, n