Srovnání cen » Knihy, filmy, hudba » Knihy » Srovnání cen ALEŠ ČENĚK SOCIOLOGIE PRÁVA, 2. VYDÁNÍ

Knihy

ALEŠ ČENĚK SOCIOLOGIE PRÁVA, 2. VYDÁNÍ

Hodnocení: 1x
  • 4

Právo představuje jeden ze základních regulativů sociálního chování jedinců, společenských skupin i celé společnosti. Je nejen jevem normativním, ale i jevem sociálním. Sociologie práva přistupuje k právu jako k oblasti sociálního života, studuje vztah práva a společnosti, analyzuje právo v jeho sociální fakticitě, v ...a dál?

Radost vám udělá:
  • 4.83703

Filtrovat: i

Za tyto obchody dáme ruku do ohně

Specifikace ALEŠ ČENĚK SOCIOLOGIE PRÁVA, 2. VYDÁNÍ

Kategorie Knihy
Nejnižší cena 309 Kč

Publikace: Sociologie práva, 2. vydání - Urbanová Martina;Večeřa Miloš. Sociologie práva je vedle teorie práva jednou ze základních obecných disciplín právní vědy, která studuje vzájemný vztah práva a společnosti. Sociologické chápání práva představuje podstatný metodologický koncept práva zprostředkující sociální kontexty jednotlivých prvků mechanismu právní regulace od právní politiky po oblast realizace a efektivnosti práva. Vykresluje napětí, které se vytváří mezi normativitou a fakticitou práva, jež je » ... a dál?

Produkt ALEŠ ČENĚK SOCIOLOGIE PRÁVA, 2. VYDÁNÍ

ALEŠ ČENĚK SOCIOLOGIE PRÁVA, 2. VYDÁNÍ - parametry

Název produktu: ALEŠ ČENĚK SOCIOLOGIE PRÁVA, 2. VYDÁNÍ
Výrobce: NEUVEDEN
Minimální cena: 309 Kč
Maximální cena: 386 Kč
Ušetríte až: 77 Kč
Průměrné hodnocení uživatelů: 4 bodů z 5
Počet hodnocení: 1 x
Hodnocení:
  • 4
Podrobný popis:

Právo představuje jeden ze základních regulativů sociálního chování jedinců, společenských skupin i celé společnosti. Je nejen jevem normativním, ale i jevem sociálním. Sociologie práva přistupuje k právu jako k oblasti sociálního života, studuje vztah práva a společnosti, analyzuje právo v jeho sociální fakticitě, v jeho reálném působení na společenské vztahy. K zakladatelům sociologie práva patří zejména Eugen Ehrlich, Roscoe Pound a Emanuel Chalupný. Sociologickým otázkám práva věnovali pozornost ale i mnozí další sociologové a právní teoretikové, např. Max Weber, Niklas Luhmann, Adam Podgórecki, Inocenc Arnošt Bláha a další. Přínos ke studiu těchto otázek znamenají i sociologicko právní směry, zejména teorie volného práva, zájmová jurisprudence, sociologická jurisprudence, americký právní realismus, behaviorální jurisprudence a další. Sociologická vymezení práva můžeme rozdělit do šesti základních typů definic: právo jako faktický právní život, právo jako řádový činitel, právo jako nástroj

sociální kontroly, právo jako donucovací řád, právo jako nástroj moci a právo jako psychický činitel sociálního života. Souhrnně můžeme z pohledu právní sociologie právo vymezit jako soubor obecně vyjádřených závazných pravidel chování, vydávaných a vynucovaných veřejnou mocí, institucionalizujících sociální chování a sociální vztahy, prosazující sociální zájmy a zajišťující sociální kontrolu ve společnosti, jakož i sociální projevy působení těchto pravidel chování v sociálním životě jedinců a společnosti. Právo je jedním ze základních skladebných prvků (elementů) kultury, tvoří součást jednotlivých sociokulturních systémů. Spolu s dalšími normativními systémy a sociálními hodnotami představuje významnou součást sociálních regulativů. Jádro kultury, tvořené komplexem vzorců chování, spočívá především na těchto sociálních regulativech. Sociokulturní systém se reprodukuje v procesu enkulturace (socializace) a akulturace. Z hlediska práva hraje důležitou roli právní socializace, která reprodukuje právní formy

chování, vhodné způsoby právní motivace a právní postoje adresátů práva. Sociální hodnoty regulují podnětové uspokojení v souladu s hierarchicky uspořádaným souborem cílů jedince a sociokulturního systému a způsoby právem akceptovanými. Již od vytváření prvních forem lidských pospolitostí se v nich vytvářejí mechanismy usměrňující, koordinující a kontrolující sociální chování sociálních subjektů. Tento proces institucionalizace sociálního chování spočívá ve vytváření unifikovaných a sociálně koordinovaných způsobů chování (normativních řádů) a sociálních institucí. Normativní řád sociokulturního systému je tvořen jednotlivými okruhy sociálních norem, zejména normami právními, morální, zvykovými, náboženskými, politickými, ekonomickými, jazykovými a dalšími. Těsný vztah je zejména mezi právními a morálními normami. Morálka a právo tvoří dva samostatné normativní systémy, které působí paralelně vedle sebe a zčásti upravují tytéž oblasti sociálního chování,


Nejoblíbenější knihy:

Obsah stránek www.srovname.cz je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření nebo další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho částí veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu autorů těchto stránek v rozporu s právním řádem České republiky.
Tyto internetové stránky používají soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací zde.