Tracy Chapman (* 30. března 1964) je americká písničkářka a čtyřnásobná držitelka hudební ceny Grammy. Od té doby, co prorazila v roce 1988 se svým debutovým albem s názvem „Tracy Chapman“ na hudební scénu, stala se tato zpěvačka jednou z nejlepších současných písničkářek. Poté, co ji několik producentů odmítlo, podepsala v roce 1987 smlouvu s vydavatelstvím Elektra a v následujícím roce, jako čtyřiadvacetiletá, vydala svoje debutové album s názvem „Tracy Chapman“, produkované Davidem Kershenbaumem, které obsahovalo skladby jako Talkin'bout a Revolution, Fast Car and Baby Can I Hold You. Její hřejivé, vášnivé a upřímné skladby předznamenaly příchod neobyčejného talentu. Konec osmdesátých let byl v hudbě ovládán syntezátory a bicími, takže jednoduchost a upřímnost jejího přístupu byla velmi osvěžující. Skladby vyjadřovaly především její postřehy hluboce zakořeněné v její osobní zkušenosti s vyrůstáním v komunitě chudé pracující třídy jejího rodného města. Skutečného úspěchu před publikem dosáhla vystoupením u příležitosti 70. narozenin Nelsona Mandely v Londýnském Wembley. Její spontánní vystoupení doprovázené pouze akustickou kytarou, které sledovalo miliony diváků po celém světě, bylo senzací. Výsledkem toho bylo více jak 10 milionů prodaných alb, získání tří cen Grammy a jedné ceny Brit Award. Chapman se snaží svůj osobní život plně oddělit od toho pracovního. Hudba ale zůstává stále hlavní součástí toho, kým je. Šťastnou ji činí to, že jí bylo umožněno dělat svou práci a být členkou organizací se snahou nabízet pomoc. Tvorba Tracy Chapman je přínosná zejména v tom, že upozorňuje na sociální nerovnosti v současném západním světě. Texty jejích písní vedou posluchače k zamyšlení nad stávajícími nerovnostmi v naší kultuře. Přesto se Tracy Chapman snaží předávat lidem poselství, že láska a vzájemné pochopení jsou navzdory všem nesnázím a nerovnostem možné. Bojuje za práva menšin, včetně žen. Chapman proslavila zejména píseň Fast Car z jejího debutového alba z roku 1988, které se setkalo s okamžitým úspěchem nejen komerčním (přední příčky amerických a anglických hitparád), ale také u hudebních kritiků. Jak sama říká, písně, které si skládá sama včetně textů, jsou příběhy o životech obyčejných lidí. Chapman měla během svého dětství možnost sledovat obyčejné lidi, žila v komunitě lidí, kteří bojovali za svůj důstojný život. Pracovali těžce a doufali, že se jejich životy změní. Její písně - příběhy, vyprávějí o životě těchto lidí z dělnické vrstvy, o chudobě, o násilí páchaném na ženách, o nevšímavosti, o věčném boji za lepší život a o naději. Její debutové album, které vyšlo v roce 1988, začíná písní Talkin´Bout a Revolution. Touto písní chtěla Tracy Chapman upozornit právě na chudobu a společenské nerovnosti, stejně jako na práva chudých lidí. Větší ohlas u publika a oblibu rádií však získala její píseň Fast Car, která je právě obyčejným příběhem ze života obyčejných lidí. V písni Behind the wall upozorňuje na nevšímavost okolí a policie k domácí násilí. Tracklist: 1. Talkin' Bout A Revolution 2. Fast Car 3. Across The Lines 4. Behind The Wall 5. Baby Can I Hold You 6. Mountains O' Things 7. She's Got Her Ticket 8. Why? 9. For My Lover 10. If Not Now... 11. For You