Mimořádně kvalitní interpretace díla W. A. Mozarta z 50. let minulého stoletíLa clemenza di TitoOpera seria o dvou dějstvích K. 621, Libreto Caterino Mazzolà, český překlad Jelena Holečková-DolanskáSólisté: Beno Blachut, Marta Krásová, Soňa Červená, Růžena Jelínková, Stanislava Součková, Jan Soumar a dalšíZáznam rozhlasového přenosu z Rudolfina v Praze 23. 1. 1956RequiemZádušní mše pro sóla, sbor, orchestr a varhany K. 626 na liturgický latinský textSólisté: Beno Blachut, Libuše Domanínská, Nina Hazuchová, Eduard HakenZáznam rozhlasového přenosu z katedrály svatého Víta v Praze 2. 6. 1956Interpreti:Protagonistou obou nahrávek je tenorista Beno Blachut (1913–1985), od éry Václava Talicha po čtyři desetiletí přední sólista opery pražského Národního divadla, vzorový Dalibor, Jeník, Lukáš, Princ, Dimitrij, Ctirad a Laca, přesvědčivý Florestan, Faust, Canio, José, Radames, Otello. Na scéně vytvořil také Mozartova Belmonta a Basilia.Z brněnského angažmá byla přizvána mezzosopranistka Soňa Červená (*1925), osvědčená představitelka Cherubína a Dorabelly. Její dráha pak směřovala přes Berlín a Frankfurt na světové scény od Bayreuthu po San Francisko. Proslula také v rolích Orfea, Carmen a Klytaimnestry i v nejnáročnějším soudobém koncertním repertoáru.Mladodramatická sopranistka Libuše Domanínská (*1924) přišla do Prahy v roce 1955 z Brna. Ve světovém repertoáru se uplatnila jako Fiordiligi, Agáta, Abigail, Micaela a Butterfly, ale nejčastěji v českých rolích jako Mařenka, Krasava, Julie, Rusalka, Eva. Byla vzorovou představitelkou zvláště Janáčkových postav – Jenůfy, Káti a Lišáka.Německý dirigent Heinz Finger (1923–2005), v čase nahrávky hudební a operní ředitel ve Výmaru, v letech 1965-1988 šéf Symfonického orchestru v Osnabrücku. Prosazoval poučenou interpretaci Schütze, Bacha a Händela, ale i soudobé skladby. Působil také na katedře dirigování na vysoké škole Franze Liszta ve Výmaru.Legendární basista Eduard Haken (1910–1996), rodem z Volyně, angažován do Prahy Václavem Talichem, vytvářel po 50 sezon příkladné kreace vážné i komické: Sparafucile, Filip II., Gremin, Quijote, Pimen, Vodník i Basilio, Rocco, Kecal, Mumlal. Vynikal rovněž v mozartovských rolích jako Osmin, Bartolo, Komtur a Sarastro.Altistka Nina Hazuchová (1926–2020), dcera ruských rodičů, působila od roku 1946 po 40 sezon v opeře Slovenského národního divadla v Bratislavě. Zpívala široký repertoár od Cherubína a Feneny po Azucenu a Carmen. Zvláště zaujala svou Eboli a Končakovnou i v řadě operních novinek. V Praze pohostinsky vytvořila Olgu a Amneris.Sopranistka Růžena Jelínková (1917–2009) začala dráhu v Praze v Divadle 5. května, poté však působila trvale v Olomouci. Spolehlivě zpívala Královnu noci i Sentu, všechny tři role v Hoffmannových povídkách i Elsu, Mařenku a Micaelu. Přes své výjimečné kvality hostovala v Praze jen vzácně jako Violetta a Donna Anna.Dirigent Václav Jiráček (1920–1966) absolvent mistrovské školy Václava Talicha, též klavírista a skladatel, působil v pražské Opeře 5. května a poté v Ostravě jak v opeře, tak u Státní filharmonie. Pořídil řadu rozhlasových operních kompletů včetně Dona Giovanniho, Nevěsty messinské, Armidy, Honzova království a Vojny a míru.Vysoce oceňovaná mezzosopranistka Marta Krásová (1901–1970) přišla do opery Národního divadla z Bratislavy již za Otakara Ostrčila. V letech 1928-1966 vytvářela desítky rolí role od Orfea přes Ortrudu a Azucenu po Oktaviána. Plně uznávány byly její české kreace – Isabella, Kostelnička a Kabanicha. Z