Prouza je zpět s novým albem a v nové sestavě. To že se jedná o její letošní comeback, kapela odmítá s tvrzením, že obnovila činnost již v roce 2000 a od té doby je možné opět spatřit Prouzu na koncertních podiích. Přesto právě koncertní aktivita v posledních letech postupně vzrůstala, až kapela zjistila, že má dostatek kvalitního materiálu k natočení alba. A tak toto album je nejdůležitějším bodem v dosavadní obnovené činnosti a proto mu věnovala maximální péči. „Tahle deska není záležitost jednoho nebo dvou let. Nejdůležitější věc, která se ale v Prouze děje, je ta, že nápady, které byli zasunuté hluboko v podvědomí, se při společné práci postupně dostávají na povrch.“ Sděluje současný zpěvák Prouzy Karel Mařík. Příprava na toto album trvala více než rok a závěrečného mixu se ujal vynikající Dušan Neuwerth. Masteringu pak Tomáš Zůbek ve studiu Soundsquare. Album přesto nepřekračuje stopáž 40 min. „Obě naše předchozí desky byly podobně dlouhé a obě obsahovaly devět skladeb. My jsme se v tom rozhodli pokračovat. Chtěli jsme, aby deska zněla pevně a uceleně.“ „čistící program“ se všemi atributy virové nákazy Na novém albu „V tichosti“ nechybí nic z toho, co od Prouzy čekají pamětníci. Syrový kytarový zvuk, podzimní sychravá nálada Severní Moravy, výborné písničky, kvalitní texty, téměř totální absence hostů a maximální soustředění na atmosféru. Jediné co možná pamětníky překvapí, je nepřítomnost, kdysi díky dikci tak charakteristického zpěvu, Tomáše Hampela. Prouza však vždy nebyla pevným sdružením vyvolených a za dob její existence se v kapele vystřídalo množství muzikantů. „Původně jsme vlastně vůbec neuvažovali o tom, že bychom pokračovali jako Prouza. Ale začaly vznikat nové skladby, byla tam společná myšlenka, přicházely nabídky na hraní, a i když postupně docházelo během let k další personální metamorfóze, už to tak zůstalo. Nemám pocit, že by si tím někdo z minulých nebo současných členů lámal hlavu. Zajímavé totiž je, že od začátku 80. let se v Brumerově Prouze a následně i Prouze vystřídaly na dvě desítky muzikantů. Vlastně jediným, kdo si pamatuje skutečný vznik a hraje s Prouzou nepřetržitě a až dosud je Láďa Franek.“ A i na tomto albu dokazuje Prouza, že kontinuita kapely pokračuje a i uprázdněná pozice za mikrofónem po odchodu Tomáše Hampela byla zaplněna více než adekvátní náhradou. Karel Mařík výborným způsobem doplňuje celou atmosféru alba. I proto lze souhlasit s mottem, které se dost často v souvislosti s Prouzou uvádí „Mění se jména, zůstává pocit“. Vydání alba je doprovázeno i animovaným videoklipem na skladbu „Cestou domů“ a sérií koncertů, které vyvrcholí společným setkáním na podiích s jesenickými Priessnitz. Další videoklip se připravuje na skladbu „V tichosti“ Prouza však nečeká, jaký ohlas vzbudí současná nahrávka. Nedávno se totiž objevila na podiu a společně zahrála s mladou hiphopovou kapelou Sektor III. „Na jedné straně nás čekalo opovržení konzervativních posluchačů, na druhé straně téměř neobjektivní nadšení hla