PEKELNÍ ANDĚLÉ byli vytvořeni PEKELNÝMI ANDĚLY. Od počátku si vytvořili vlastní žebřík, který používají k cestě na vrchol. A nyní, když jsme na vrcholu, naše vlajky vlají ve větru. A takhle to i zůstane, protože smrt už je s námi. Co se týká demonstrantů za mír jako jsou Ken Kesey, Allen Ginsberg a ostatní, nevzhlížíme k nim. Pokud k někomu vzhlížíme, tak sami k sobě - nezáleží na tom, co se kde říká - takhle funguje mysl Pekelného anděla. Jak říkáme - jeden za všechny a všichni za jednoho. Budeme tu navěky a to víme. Nemusíme věřit - my víme.

FRANK REYNOLDS se stal členem Pekelných andělů v roce 1961. Svoje rané dětství strávil v Ozarských horách a ve třinácti letech byl poslán do reformní školy ve státě Washington a poté ho jeho sestra přivedla do Kalifornie. Od té doby žil převážně v San Franciscu a jeho okolí. Hraje na harmoniku, maluje a píše poezii.

MICHAEL McCLURE, „posluchač“ při sezeních s Frankem Reynoldsem je americký básník a dramatik, jehož hra The Beard (Plnovous) slavila úspěch v New Yorku. Mezi jeho knihy patří Hymns to St. Geryon, The New Book / A Book of Torture a Dark Brown.

Úryvek

Svoje úplně první dobrodružství jsem zažil při svý první jízdě s Pekelnými anděly. Na nic si nehraju, Michaeli, takhle to prostě bylo. Vím to, protože vzduch, země a všechno, se v mé mysli obrátilo k lepšímu. Jeli jsme po dálnici a naším cílem bylo jezero Bass kousek od Fresna v Kalifornii. Byl to víkend Dne práce v šedesátým prvním. Celkem tam bylo šest motocyklů z pobočky ve Friscu. Já jel na svým Limey Triumph. Cítil jsem se mimořádně skvěle, protože jsem jel s Pekelnými anděly. Nevšímali si mě a přitom jsem nebyl opomíjen. A zároveň tam byl jakýsi údiv. - Viděljsem záblesk v jejich očích, když se na mě dívali: „Možná on může být námi doveden k dokonalosti.“ Dostávalo se mi toho pohledu od mnoha. Pokračovali jsme dál a dál po dálnici, zastavovali na čerpacích stanicích, ve stáncích s párky v rohlíku, říhali jsme po lahvích vína a váleli se v pšeničných polích a zamotávali jsme hlavu každému, kdo kolem nás projel. Byla to zatraceně krásná věc, pokud se na to někdo dokázal dívat z toho správnýho úhlu. Bylo to pro mě nové, všechno bylo nové, ale bylo to splnění mého snu a ve svém věku devatenácti let jsem byl připravený se do toho snu ponořit. Ačkoliv jsem nevěděl, kam mě ten sen dovede, ať jsem navždy zatracený, pokud jsem nebyl odhodlaný jít až na konec!

V té době panovalo mezi jednotlivými pobočkami Pekelných andělů napětí. Projeli jsme kolem Oaklandské pobočky kouřící spoustu trávy vedle silnice. Toho dne se všechno hýbalo, schylovalo se k akc