Doporuč. dávkování: 1 tableta denně Složení: 1 tbl.: 10 mg (tj. 625% DDD) - vitamín B2 Použití: Není určeno pro děti do 3 let. Riboflavin patří do skupiny vitamínů B. Ve spolupráci s enzymy se podílí na metabolické přeměně živin a získávání energie pro buňky lidského těla. Spolu s dalšími vitamíny (kyselina listová, pyridoxin, niacin) se účastní produkce hormonů v kůře nadledvinek. Zvýšená koncentrace riboflavinu nalezená v oku vede k úvahám, že se podílí na procesu vidění. Ve volné formě a ve formě nukleotidů se riboflavin vyskytuje ve všech rostlinných a živočišných organismech. Je zajímavé, že většina rostlin a plodů obsahuje riboflavin ve velmi malém množství (důležitá informace pro vegetariány). Podstatně bohatším zdrojem jsou kvasnice, mléko (odtud odvozené synonymum laktoflavin), sýry, vejce, maso, ryby.Zjistilo se, že pasterizací mléka se ztrácí nejméně 20% riboflavinu a čím je mléko ?trvanlivější?, tím méně riboflavinu obsahuje (je to důsledek vlivu teploty). Pokud se upravuje zelenina vařením, má se kvůli snížení ztrát riboflavinu dávat až do vroucí vody. Za nejlepší způsob tepelné úpravy je považován ohřev v mikrovlnné troubě, kde jsou naměřené ztráty riboflavinu nejmenší. S ohledem na klíčový význam riboflavinu pro metabolismus proteinů a pro tvorbu energie je jeho potřeba daná energetickou hodnotou výživy a také rychlostí metabolismu a tělesnou hmotností. Minimální denní potřeba je u člověka nad 15 let 0,6-1,2 mg. Skutečná potřeba je o něco vyšší. Vyšší je také v období růstu, při infekcích, po operacích a traumatech, v těhotenství a období kojení, také při zvýšené činnosti štítné žlázy a při stravě s vyšším podílem tuků. Vyšší spotřebu mají kuřáci a lidé závislí na alkoholu. Riboflavin by se měl podávat i osobám se zvýšenou hladinou homocysteinu. Riboflavin se po podání z trávicí soustavy velmi dobře vstřebává a váže se na proteiny krevní plasmy. Malá část se ukládá v játrech a plících a podle potřeby se uvolňuje. Riboflavin prochází placentární barierou.Po požití nebyly zaznamenány nežádoucí účinky, riboflavin je pokládán za naprosto netoxický, není mutagenní, teratogenní ani karcinogenní, a to ani při velmi vysokých dávkách. Velmi zajímavá je zkušenost podávání vyšších dávek riboflavinu u migrény, kde byl dokonce účinnější než některá léčiva. Uvádí se, že deficience riboflavinu je u evropské populace nízká (asi jen 5-8 % populace). Pak se mohou projevit změny na rtech, v ústech a v zažívacím traktu. Změny se pozorují i na kůži, nedostatek riboflavinu způsobuje léze v koutcích úst, dystrofii nehtů na prstech. Byly zaznamenány poruchy krvetvorby. Deficit riboflavinu se může projevit i při onemocněních žlučníku, chronickém zánětu tenkého střeva, při diabetu, při používání perorální antikoncepce a při terapii antidepresivy s tricyklickou strukturou. Riboflavin je inaktivován preparáty s vysokým obsahem boru, některými antimalariky a cytostatiky s alloxanovou strukturou. Riboflavin se z těla vylučuje převážně močí (a způsobuje její