René Milfait: Lidská práva osob s postižením, nevyléčitelně nemocných a umírajících

Popis produktu

Předložená kniha vychází s předmluvou Dr. Martina Salma, předsedy představenstva německé nadace "Připomínka, odpovědnost a budoucnost", který svou předmluvu zakončil těmito slovy: "Kniha je navýsost příkladným dílem; pevně věřím, že ji budou následovat další studie v jiných zemích. Zároveň doufám, že se tato kniha dočká v České republice širokého ohlasu a recepce." br> Publikace je jedním z hlavních produktů mezinárodního projektu, který byl vyhlášen a podpořen německou nadací v rámci jejího programu vzdělávání v oblasti lidských práv. Podmínkou bylo vycházet z historických zkušeností nacistického bezpráví a ukázat důležitost těchto historických skutečností pro lidskoprávní vzdělávání dnes. Proto tvoří nacistické sterilizace a následný program "Euthanasie" téma onoho historického bezpráví a na základě něho jsou pojednány vybrané, související oblasti problematiky lidských práv osob s postižením, nevyléčitelně nemocných a umírajících lidí i další témata, která vyplývají z reflexe historického bezpráví a souvisejí s lidskoprávní problematikou zvolených cílových skupin. Kniha je zahájena příspěvkem, který se věnuje nacistickým sterilizacím jako předstupni programu "Euthanasie" a jako určité ústavě nacistického režimu. Za významné a vypovídající označuje poznatek, že byly prováděny na základě příslušného zákona, a sleduje i poválečný právní vývoj v Německu ve vztahu k sterilizovaným osobám (kapitola 1 Nucené sterilizace: inkubační doba programu "Euthanasie"). br> Téma nacistických sterilizací je dále rozvinuto s ohledem na Českou republiku a česko-německou otázku (příspěvek Michala V. Šimůnka, historika Ústavu soudobých dějin Akademie věd ČR, Přijetí a reakce na Zákon o zamezení dědičně nemocnému potomstvu v českých zemích 1933-38/40-45). Následně je představen nacistický program "Euthanasie" (kapitola 3 Nacistický program "Euthanasie"/René Milfait). br> Další řádky poukazují na důležité aktéry nacistického bezpráví spáchaného na nemocných, a sice na lékaře a lékařské etiky (kapitola 4 Lékařská etika v nacistickém podání a její kontext/René Milfait). Na pozadí lékařské etiky v podání nacistů je vysvětleno postavení lidských práv v étosu povolání lékaře (příspěvek Soni Matochové, doktorky práv i lékařské etiky, pracovnice Ústavního soudu ČR: Mravní éthos lékaře v kontextu lidských práv 20. století). br> Role a postavení lidských práv v biomedicínskoetických diskusích je dalším tématem (příspěvek Konrada Hilperta z mnichovské univerzity, předsedy pracovního společenství německých teologických etiků, člen bavorské vlády pro etické otázky spojené s biovědami ). Na základě vybraných rozhodnutí lidskoprávních soudů byla položena otázka, zda Má smysl hovořit o speciálních právech nevyléčitelně nemocných, umírajících a zdravotně postižených (příspěvek Daniela Bartoně, doktora práv, advokáta, lidskoprávního aktivisty a ekumenického teologa). V souvislosti s nacistickými sterilizacemi byl zpracován Empowerment přístup v oblasti podpory sexuality a partnerských