Sarai Walker: Alice v říši divů

Popis produktu

Anotace: Tento neobyčejný román vytváří nový subžánr: staví na hlavu Bridget Jonesovou, Sex ve městě i všechny ostatní podobné knihy. Alice Bluma Kettleová je externí redaktorkou časopisu pro teenagery a šetří na operaci, po které konečně zhubne. Je tímto úkolem posedlá, v průběhu let se z jeho naplnění stala až chorobná posedlost. Bluma své otylé tělo nesnáší, viní ho ze všech proher, a s vidinou šťastných zítřků nakupuje šaty pro své budoucí, štíhlé a šťastné já. Když už je vytoužený cíl na dosah, začnou se kolem Blumy dít podivné věci, které odvedou její pozornost docela jinam. Vírem událostí je vtažena do temného světa tajemné Jennifer, která se rafinovaně a dosti krutě mstí mužům za násilí či bezpráví, jehož se dopustili na ženách. Bluma je zpočátku neúčastným pozorovatelem, který pasivně, ač s lehkým úžasem, přijímá všechny podivnosti kolem sebe. Teprve když tento nový svět začne prorůstat do jejího soukromí a donutí ji hrábnout si až na dno sil, Bluma pochopí, že pokud chce být někdy šťastná, musí se přestat poměřovat podle pravidel, která jí celý život nastavovala pokřivené zrcadlo. Alice v říši divů je přiznanou parafrází Alenky – i tato hrdinka užasle přichází do netušeného světa plného podivných postav. Rozdíl však spočívá v tom, že v této knize ten podivný svět poznáváme. Denně se v něm pohybujeme, a tak jsme ty podivnosti mnohdy přijali za samozřejmost. Blumina dramatická cesta ústí v závěr, který je naprostým protikladem obvyklých konců v tomto žánru. Bluma totiž zjišťuje, že člověk může být "celý", i když nenašel (a nehledá!) svou druhou polovinu. Ukázka z textu Když jsem odcházela, měla jsem pocit, jako bych slezla z horské dráhy; lapala jsem po dechu a motala se mi hlava. Ploužila jsem se do schodů a přidržovala se dřevěného zábradlí. V zrcadle jsem uviděla, že mám napuchlý a rudý obličej, jako by mě někdo zfackoval. Zašla jsem si do lékárny pro ibuprofen. Marlowe se mi držela v patách, ale já s ní nemluvila. „Je ti něco?“ zeptala se, když jsme vyšly z obchodu a já se pomocí zubů snažila odtrhnout z lahvičky s prášky dětskou pojistku. Vzala mi lahvičku z ruky a otevřela ji. „Mám divný pocit, jako by mi něco chybělo,“ odpověděla jsem a zapila jsem prášky dietní kolou (BEZ OMEZENÍ). „Nech si ty kecy a řekni to natvrdo,“ pravila rázně Marlowe. „Připadáš si jako zvíře bez srsti.“ Potom mě vzala do obchodního domu, do oddělení eufemisticky pojmenovaného Dámská móda, a okomentovala to: „Jsme přece dámy jak noha, ne?“ Šly jsme tam nakoupit nové podprsenky a kalhotky. Předčítala mi ze své knihy a já se probírala bikinami, minišortkami a tangy, pro které by se mělo najít výstižnější označení než dětsky nevinné slovo kalhotky. Marlowe mi jich pár vybrala. V kabince jsem si vyzkoušela podprsenky, které mi vyrobily mezi ňadry rýhu, za jakou by se nestyděla žádná prsatá kráska v pirátském velkofilmu. Prodavačka mi radila, ať si koupím Thinz. „Bez urážky. Kupují si je i modelky, které předvádějí prádlo.“ Thinz byl nejnovější módní hit, něco ja