Rebecca James: Cena nevinnosti

Popis produktu

Tim je obyčejný australský kluk. Pracuje jako kuchař v otcově restauraci, každý den si zasurfuje a dá si pivo. Je se svým životem navýsost spokojený – tedy až do chvíle, kdy ho jeho přítelkyně Lilla vyhodí z bytu s tím, že by měl konečně dospět. Řízením osudu se Tim stává podnájemníkem v obrovském starodávném a trochu strašidelném domě, který vlastní uzavřená a plachá Anna, dívka s traumatickou minulostí, jež už půl roky nevyšla z domu, neboť trpí agorafóbií (strach z otevřeného prostoru) a záchvaty paniky. Bezstarostný Tim se rozhodne, že si Anninu psychickou nemoc nebude připouštět, ale když se v domě začnou dít podivné věci, zalekne se, že Anna už ztrácí rozum docela a že by mohla být nebezpečná – jenomže to už se mezi oběma spolubydlícími, kteří snad nemohou být rozdílnější, rodí křehké, ale silné pouto… Ukázka z textu A vtom jsem to uviděl.  Siluetu postavy.  Pozorovala mě.  V mém pokoji někdo byl.  „Krucinál!“  Odhodil jsem pokrývku, ve spěchu se mi ale nohy zamotaly do povlaku a já se nemotorně svalil na podlahu. Když jsem znovu vzhlédl k té postavě, ať to byl sakra kdokoli, byla už pryč. Zvedl jsem se a zamířil ke dveřím, rozsvítil světlo. Ruce se mi třásly.  I když jsem věděl, že je to nepravděpodobné, dokonce hloupé, otevřel jsem skříň u dveří a podíval se dovnitř. Nic, jenom moje oblečení.  Seběhl jsem ze schodů a po cestě rozsvěcel všechna světla.  „Haló?“ zakřičel jsem. „Je tu někdo?“  Můj hlas jako by hřměl a odrážel se od zdí, v nočním tichu byl nepřirozeně hlasitý, a ta ozvěna v něm mě ještě víc rozčilovala.  Dům se najednou zdál být až moc velký, moc prázdný, moc temný. Cítil jsem se zranitelně a osaměle, jako bych byl jediný člověk na světě. Když jsem sešel ze schodů, zkontroloval jsem vstupní dveře. Byly zamčené. Podíval jsem se do jídelny a obývacího pokoje. Do tanečního sálu. Nikdo, žádná známka vloupání, nic.  Najednou jsem si vzpomněl na Annu. Ten vetřelec mohl zmizet jinudy, mohl vyrazit k jejímu pokoji. Anně může hrozit nebezpečí. Vyběhl jsem nahoru a zabušil na její dveře.  „Anno! Jsi v pořádku?“  Nečekal jsem na odpověď…