Uma Thurman se jako Nevěsta vydává dokončit svoji pomstu. Jako soundtrack jí k tomu hraje mix ze starého soulu, klasických filmových melodií, country, funku i hip hopu. Když na začátku 90. let přišel Quentin Tarantino s nápadem využívat mnohem více, než je obvyklé, popové skladby k podkreslení filmového děje, změnil tím zcela přístup k filmové hudbě. Filmový soundtrack přestal najednou být artiklem pro hrstku oddaných fanoušků skladatelů scénické hudby a zasáhl mnohem širší spektrum posluchačů. Prvním příkladem byl hned komerční úspěch soundtracku k jeho druhému filmu "Pulp Fiction". Tarantino jen velmi omezeně využívá obvyklé filmové hudby a většinu hudebního podkladu staví právě na popových písničkách. Písně jako soundtrack jsou prostě jen obdobou citací, na kterých je postavena Tarantinova filmařská technika. Stejně jako si režisér, který se prý své řemeslo naučil sledováním filmů ve videopůjčovně, bere za své elementy a nápady z jiných filmů, sestavuje i zvukový podklad z polozapomentých skladeb. Klobouk dolů před jeho schopností najít třicet let starou, zaprášenou skladbu a přivést ji na plátno v ten pravý okamžik. Tarantinovi tedy nezbývá než výběru skladeb věnovat maximální pozornost. A ta se mu zatím vyplácí. Ať už je jeho poradcem hiphopový guru The RZA (jako v případě jedničky "Kill Billa") nebo ve dvojce odborník na mexickou hudbu Robert Xavier Rodriguez, Tarantino málokdy šáhne vedle. Filmařsky je "Kill Bill" trochu hongkongské kung fu, trochu spagheti western a trochu telenovelová romance - tedy všechno žánry mimo "velké umění", hudebně soundtrack sbírá střípky ze spřízněných žánrů se špatnou pověstí - country, soul, filmová hudba a hip hop. Proto tedy tolik mexické hudby a také tři výrazné příspěvky italského klasika spagheti westernu (respektive hudby k němu) Ennio Morriconeho. Morricone umí vlastně napsat hudbu k jakémukoliv filmu (viz jeho současná vynikající retrospektiva "Mondo Morricone"), proslul však hlavně westerny. Tarantino si vypůjčil jednu skladbu původně patřící do klasického westernu "Hodný, zlý a ošklivý" S. Leoneho a dvou dalších. Výrazné místo na disku má i "Summertime Killer" dalšího italského skladatele hudby k spagheti westernům Luis Enrique Bacalova. Tady se trochu zpronevěřil svým zásadám, i když jsou skladby vytrženy z původního kontextu, pořád je to filmová hudba. Oproti rychlé a zběsilé jedničce, kde akce střídala akci, má druhý dil trochu klidnější spád a k závěrečnému setkání Nevěsty a Billa spíše pokulhává než ubíhá. Místo tak na desce mají i klidnější "Tu Mirá" Lole Y Manuel a "A Satisfied Mind" country legendy Johnnyho Cashe. Klíčový okamžik filmu podtrhává snivý trip hop "About Her" Malcoma McLarena. I tady jde o jednoznačné spojení s oblíbenými filmy režiséra, protože to je svérázný remix jedné skladby skupiny The Zombie. Část filmu se odehrává v Mexiku, a tak si v závěru ještě vyslechneme flamengo Malaguena Salerosa od Chingon i japonské pseudolatino zpěvačky Meiko Kaji. Jako hidden track ještě zazn