Oliver Bowden: Černá vlajka
Oliver Bowden: Černá vlajka

Oliver Bowden: Černá vlajka

od 187 Kč
Zlatý věk pirátství – věk, kdy chamtivost, ctižádost a korupce znamenají víc než věrnost – a drzý mladý kapitán Edward Kenway si dělá jméno jako největší pirát své doby.. V brilantně napsaném novém románu ze série Assassin’s Creed se dozvíte, jak se z mladého bukanýra Edwarda stal jeden z nejnebezpeč­nějších pirátů a jak byl vtažen do staletí staré bitvy mezi templáři a asasíny. Ukázka z textu Potkal jsem ji v Auld Shillelagh, v hospodě na půl…
Dobre-knihy.cz
Za dopravu 65 Kč Skladem
217 Kč Do eshopu

Specifikace

Klíčové vlastnosti

Název produktu: Oliver Bowden: Černá vlajka
Minimální cena: 187 Kč
Maximální cena: 244 Kč
Ušetříte až: 57 Kč
Průměrné hodnocení uživatelů: 0,00 bodů z 5
Hodnocení:
0

Popis produktu

Zlatý věk pirátství – věk, kdy chamtivost, ctižádost a korupce znamenají víc než věrnost – a drzý mladý kapitán Edward Kenway si dělá jméno jako největší pirát své doby.. V brilantně napsaném novém románu ze série Assassin’s Creed se dozvíte, jak se z mladého bukanýra Edwarda stal jeden z nejnebezpeč­nějších pirátů a jak byl vtažen do staletí staré bitvy mezi templáři a asasíny. Ukázka z textu Potkal jsem ji v Auld Shillelagh, v hospodě na půl cesty mezi Hathertonem a Bristolem, která se stala mojí pravidelnou zastávkou, a někdy v létě, když matka s otcem doma dřeli a stříhali ovce a já jezdil do města častěji, jsem se tu zastavil dokonce několikrát denně. Přiznávám, že jsem si jí napřed nevšiml, což u mě nebylo obvyklé, byl jsem pyšný na to, že jsem přesně věděl, kde se v okolí nachází všechny mladé krasavice, a kromě toho nebylo Shillelagh místo, kde byste pěknou ženu čekali. Ženu ano. Jistý druh ženy. Tahle byla ale jiná: byla mladá, asi mého věku, a na sobě měla bílý čepec a šaty. Vypadaly velmi domácky. Mě ale neupoutal její oděv, nýbrž silný hlas, který se k jejímu vzhledu vůbec nehodil. Seděla u stolu se třemi muži, všichni byli starší než ona, a já je hned poznal: byli to Tom Cobleigh, jeho syn Seth a Julian Kdovíjak, nepamatoval jsem si jeho příjmení, ale pracoval s nimi. V minulosti jsme spolu prohodili několik slov, na rány ale zatím nedošlo – patřili k lidem, kteří na mě hleděli shůry a měli mě asi stejně rádi jako já je, což znamená velmi málo. Předkláněli se na židlích a upírali na dívku chlípné, vlčí oči, které prozrazovaly jejich temné úmysly, třebaže se usmívali, bušili do stolu a pobízeli ji, aby vypila korbel piva až do dna. Ne, nevypadala jako jedna z žen, které hospodu obyčejně navštěvovaly, zjevně ale byla odhodlaná chovat se tak. Korbel byl skoro stejně velký jako ona, a když ho vypila, hřbetem ruky si utřela ústa a zabušila s ním o stůl. Muži zajásali, dožadovali se, aby si dala další, a určitě je těšilo, že na stoličce lehce vrávorala. Asi nemohli uvěřit svému štěstí. Taková krasavice. Díval jsem se, jak dívka pije a oni jásají nad jejím úspěchem, když ale korbel vyprázdnila, utřela si ústa a zavrávorala ještě silněji, vyměnili si pohledy. Jako by říkali: Hotovo. Tom a Julian vstali, aby ji, jak tvrdili, doprovodili ke dveřím, protože toho hodně vypila, tak co kdyby ji doprovodili domů?  „Do postele,“ uculil se Seth přesvědčený, že svá slova tiše zamumlal, slyšela ho ale celá hospoda. „Uložíme vás do postele.“ Pohlédl jsem na hospodského, který sklopil oči a vysmrkal se do zástěry. Host u baru kousek ode mě se odvrátil. Parchanti. Napadlo mě, že jsem stejně dobře mohl požádat o pomoc kočku; a tak jsem si povzdychl, praštil korbelem o pult, slezl ze stoličky a následoval Cobleighe ven na silnici. Když jsem vyšel z tmavé hospody do jasného slunečního svitu, zamrkal jsem. Můj vůz se pekl na slunci; hned vedle stál druhý, který, jak mi došlo, patřil Cobleighovým. Na opačné straně silnice se nacházela usedlost s dvorem, dům al

Recenze

Celkové hodnocení

0
0%
5
0x
4
0x
3
0x
2
0x
1
0x

Váš názor nás zajímá!

Hodnocení je od spotřebitelů, kteří produkt zakoupili.