Mike Tyson, Larry Sloman: Čistá pravda

Popis produktu

Anotace: „MEMOÁRY BEZ RUKAVIC“ OD MIKEA TYSONA, BÝVALÉHO MISTRA SVĚTA TĚŽKÉ VÁHY - A LEGENDY V RINGU I MIMO NĚJ. Filozof, hvězda Broadwaye, boxer, zločinec – za tři desetiletí na očích veřejnosti se Mike Tyson vzepřel stereotypům, očekáváním a konvencím. Ze šikanovaného kluka z nejchudší čtvrti Brooklynu se stal Tyson jedním z nejatraktivnějších a nejzuřivějších boxerů historie - a také nejmladším mistrem světa těžké váhy všech dob. Ale jeho záře v ringu byla častokrát ohrožena bezohledným chováním. Léta bujarých večírků, násilnických soubojů a trestních řízení si vybraly svou daň: v roce 2003 spadl Tyson na úplné dno, odsouzený zločinec, zbankrotovaný, pointa tisíců špatných vtipů v televizních show. Ale vybojoval si cestu zpátky; jako člověk, který tvrdil, že byl závislým „na všem“, si opět vydobyl úspěch, svou důstojnost a lásku své rodiny: svou triumfální one-man show, nezapomenutelným výkonem ve filmu Pařba ve Vegas, svým nově nalezeným štěstím a vyrovnaností v roli otce a manžela. Tysonův příběh je fascinujícím americkým originálem. Tyson zaznamenává své bouřlivé stavy nahoře a dole brutálně upřímně, syrově a častokrát vesele, ale taky stejně upřímným a přímočarým způsobem, jaký jsme od něj jako od legendárného sportovce očekávali. Pozoruhodná cesta z brooklynských ghett k celosvětové slávě a špatné pověsti a nakonec ke klidné moudrosti - Čistá pravda nejsou jen skvělými sportovními memoáry, ale také biografií, která přetrvá věky. Ukázka z textu MĚLI JSME SPORY S KLUKAMA, KTEŘÍ SI ŘIKALI PUMY. Byl rok 1976 a žil jsem v Brownsville v Brooklynu a tohle byli kluci z naší čtvrti. V té době jsem se potuloval se skupinkou z Rutland Road, která si říkala Kočky. Byla to parta kluků z Karibiku z nedalekých Crown Heights. Dělali jsme vloupačky a někteří z našich kamarádů z řad gangsterů měli spory s Pumani, takže jsme je chodili zahánět do parku. Normálně jsme zbraně nepoužívali, ale tohle byli naši kamarádi, tak jsme si pár těch sraček nakradili: nějaké pistole, magnum ráže .357 a dlouhou pušku M1 s bajonetem z první světové války. Nikdy nevíte, co najdete, když se lidem vloupáte do baráku. Takže jsme si tak kráčeli ulicí se zbraněmi v rukou, nikdo na nás nevyběhl a kolem ani nebyli žádní policajti, aby nás zastavili. Dokonce jsme ani neměli pytel, abychom si do něj tu pušku schovali, takže jsme se jen každých pár bloků střídali, kdo ji ponese. "Hele, támhle jde!" řekl kamarád Haiťan Ron. "Ten chlápek v červených pumách a v červeném roláku." Ron si všiml kluka, kterého jsme hledali. Když jsme se rozběhli, dav lidí v parku se rozestoupil, jako když Mojžíš rozdělil Rudé moře. Udělali dobře, protože "prásk", jeden z mých kamarádů začal střílet. Jakmile uslyšeli střelbu, všichni šli k zemi. Když měla moje matka nějaké peníze, rozhazovala je. Byla skvělá parťačka, vždycky kolem sebe měla spoustu kamarádek a taky bandu chlapů. Všichni popíjeli, popíjeli a popíjeli. Nekouřila marihuanu, ale všichni její kamarádi ano, takže jim drogy dodávala. Kouřila jen c