Levou zadní

Velikonoce: proč zrovna vajíčka a pomlázky?

Velikonoční tradice
mm
Autor Ivo

Pro velkou většinu jsou Velikonoce jakousi oslavou jara, jejich původní význam je ale poněkud obsáhlejší, ryze křesťanský, připomínající zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Ten dnes již tolik vzdálený původ těchto svátků bývá odsouván na hodně vzdálenou kolej v povědomí většiny z nás, jistě by ale neměl být zapomenut. Vždyť Velikonoce jsou nejvýznamnějšími svátky křesťanů, nikoliv Vánoce, jak si dnes leckdo myslí.

Velikonoce jsou pohyblivými svátky, jejichž termín určuje úplněk. Právě první neděli po něm v rozmezí od 23. března do 26. dubna, se největší křesťanské svátky slaví. Poslední týden před Velikonočním pondělím se nazývá Pašijový – je to poslední týden dlouhého půstu a každý den v něm má své pojmenování a význam. Týden začíná Modrým pondělím, kdy se v kostelech vyvěšovaly modré látky, pokračuje šedivým úterým, kdy hospodyňky vymetaly pavučiny a uklízely. O Škaredou (popeleční) středu se vymetaly komíny, kdo se mračil, tak mu to zůstalo každou středu v roce a také v tento den zradil Jidáš Ježíše. Dále Zelený čtvrtek, ve který by se měla jíst zelená jídla, jako je špenát nebo kopřivy, aby byl člověk zdravý. Zvony v tento den „odlétají do Říma“ a vesnicemi obcházejí chlapci s řehtačkami a klapači až do soboty. Velký pátek je dnem smutku, protože to je onen den, kdy byl Ježíš vyslýchán, odsouzen a ukřižován. V některých městech se hrají pašijové hry a podle dávných pověr se v těchto dnech otvírala země s poklady, nesmělo se orat ani kopat na poli a nepralo se prádlo. Den, kdy byl Ježíš uložen do hrobu, je označován jako Bílá sobota. Doma se bílilo, vařily a pekly se obřadní pokrmy, pekly se mazance a beránci, muži a chlapci pletli pomlázky, zdobila se vajíčka. Vrcholem týdne je Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční), který je největším svátkem celého liturgického roku. Jedly se pokrmy posvěcené v kostele a každý, kdo do domácnosti přišel, musel být takovým jídlem obdarován.

Velikonoční (Červené) pondělí je dnes nejoblíbenějším dnem hlavně mužů. V tento den se mělo darovat červené vejce a dívka měla být vyšlehána, aby byla celý rok zdravá.

A proč vajíčka, pomlázky a beránci? Každý z těchto symbolů má svůj význam. Vajíčka jsou odjakživa symbolem plodnosti, života, narození, návratu jara … Jejich nadměrná konzumace v tomto období pak zřejmě souvisí s jejich naprostou absencí v době předchozího dlouhého půstu. Velikonoční beránek je symbolem obětního beránka – Ježíše Krista. Jeho sladká podoba zřejmě vznikla z toho důvodu, že jehněčí v podobě masa si v časech minulých mohl dovolit jen málokdo. Co se týče pomlázky, tento pojem značí spletení vrbových proutků. Techniku dříve musel ovládat každý malý chlapec, a tak se jich často scházeli celé skupiny i s muži a v této tradiční činnosti se podporovali. V různých krajích se také pomlázce všelijak přezdívalo, a tak možná ještě od svých babiček uslyšíte názvy jako hodovačka, mrskút, dynovačka, karabáč, švihačka i mnoho dalších. Šlehání tímto nástrojem pak symbolizovala předání svěžesti, mladosti, ohebnosti a zdraví mladého proutku. Dívky se šlehaly, aby byly zdravé a veselé po celý rok, čeledíny šlehal hospodář, aby nebyli líní a při jednom zašel i do chléva vyšlehat krávu, aby se brzy otelila. Šviháním do ovocných stromů se pak měl sad probudit ze zimního spánku. Jak jsme již zmiňovali, řehtačky se objevovaly na Zelený čtvrtek, kdy utichly zvony (odlétali do Říma) a jejich úkolem bylo svolávat lid k bohoslužbě.

O tom, jakou mají Velikonoce podobu dnes, jistě není třeba mluvit. Část tradic je známá i těm, kteří křesťanskou víru nemají, a tak stále barvíme vajíčka, pečeme mazance a kupujeme si něco hezkého, aby nás nepokakal beránek, jen už to není tak úplně ono a často se zdá, že se vlastně jedná jen o další komerční záležitost prodejců všeho druhu, anebo prostě jen o volno z práce, které příjemně prodlouží víkend. Ženy tuto tradici často vidí jako nepříjemnou záležitost, kdy si muži užívají svou nadvládu a jedinečnou příležitost se náležitě opít. Když si přečtete tento článek a uvědomíte si skutečný význam, je to možná trochu škoda.

Není to, ale tak, že by ta zcela tradiční podoba Velikonoc zanikla. Na vesnicích, kde ještě folklor není cizím slovem, jsou i dnes chlapci vybaveni pomlázkami, které si sami upletli a ne těmi, co koupili na benzínce. Dívky zdobí vajíčka často i hodiny velice náročnými metodami a neházejí je jen do obarvené vody. Kdo ví, třeba se tradice v pravém slova smyslu zase obnoví a Velikonoce budou něčím víc, než jen uličkou v obchodě, které se vyhýbáme obloukem.

A jak si nekýčovitě vyzdobit byt při této příležitosti? To se brzy dozvíte. Příště si totiž povíme něco o velikonočních dekoracích.

Velikonoce: proč zrovna vajíčka a pomlázky?
2.6 (52%) 5 hodnocení

O autorovi

mm

Ivo

Ivo se stará o veškeré marketingové aktivity portálu Srovname.cz. Když zrovna nepracuje, tak si rád přečte knihu, sportuje nebo se vypraví za dobrodružstvím.

1 komentář

  • Oblíbil jsem si víc Vánoce, příjdou mi takové pohodovější. Když jsem byl malý, tak jsem chodil i na koledu, ale teď už se ve městech moc nechodí. Já nevím, nějak těm Velikonocům nemůžu stále přijít na chuť.

Co vy na to?