Karel Štorkán: Kronika katů Mydlářů

Popis produktu

Karel Štorkán Kronika katů Mydlářů I. Meč magistra medicíny II. Kati ve službách císařů III. Katova vinice O katu Mydlářovi Jan Mydlář byl lékař a vzdělaný muž, který se hrou osudu stal katem. Na svou dobu měl nejvyšší možné vzdělání, na jehož základě získal znalost veškeré logiky i učení Aristotela,vyznal se v rozličných jevech přírodních včetně fyziky, znal i etické učení o povinnostech a ctnostech, i učení o ústavních formách, což se dá označit jako politické vzdělání. Se svým bohatstvím uměl jako vzdělanec dobře nakládat, obklopil se jistým přepychem a zůstala po něm rozsáhlá knihovna, bible a obrazy. Ovládal latinu a v archivu se nám zachoval jeho písemný projev. Každý znalec potvrdí, že je to písmo inteligentního, vzdělaného a duševně vyrovnaného člověka. I když Jan Mydlář jako kat žil na okraji společnosti, byl jí na druhou stranu přijímán jako důležitá a silná osobnost. Stýkal se s úředníky radnice, se soudci, navštěvoval hostince, byl zván na porady řešící městskou kriminalitu, a pokud přijel popravovat do českých měst, dostalo se mu nezřídka pohoštění a ubytování přímo v domě starosty. Tajně se stýkal s císařem Rudolfem II. a s mnohými šlechtici, kteří se bez kata neobešli. Celý svůj život se řídil svým svědomím a láskou k Bohu. Ženám se nevyhýbal. Patřily k životu. Mydlářova největší láska Dorotka však jeho mladou romantickou duši poznamenala. Na určitou dobu Jan Mydlář na ženy zanevřel. Kolik jich v životě poznal, nevíme. Známo je jen to, že se později oženil s dcerou slánského kata. Přikoupil pozemek v sousedství staroměstské katovny a tím rozšířil u svého domu zahrady pro svoji ženu Alžbětu, jak je možné zjistit v pozemkových knihách. Příležitostí k jiným stykům se ženami měl více než dost. V té době bylo už v Praze mnoho nevěstinců. Většina katů, například ve Francii, měla podle smlouvy s radnicí na ně dohlížet. Jestli měl tuto úlohu i staroměstský kat Jan Mydlář, není přesně známo, ale můžeme se domnívat, že ženy za soumraku a za tmy katovnu navštěvovaly, a to z nejrůznějších důvodů. Mnohdy je k tomu donutila nemoc, přicházely sem pro lék i pro radu, a Jan Mydlář byl navíc vystudovaný lékař. Je zaznamenána i jedna historická skutečnost. Žena, jejíž muž měl skončit při staroměstské exekuci na popravišti, přišla prosit Jana Mydláře, aby učinil vše, co by zabránilo zbytečné bolesti manžela. Jan Mydlář právě při popravě jejího muže vyměnil svůj meč za ostřejší. Proslýchá se, že den předtím nešťastnou šlechtičnu navštívil v jejím domě. Jan Mydlář žil v rudolfínské době. Na císařský dvůr do Prahy se ze všech koutů světa sjížděli diplomaté, tajní vyslanci, dobyvatelé a válečníci, katolíci i protestanti, nacházeli zde útočiště umělci, vědci, alchymisté a mezi nimi ovšem i spousta podvodníků. Kriminalita v Praze rostla přímo závratně a s tím měl co do činění právě staroměstský kat. Schylovalo se k největší náboženské válce mezi křesťany. Lidé bez hříchu prostě neexistovali a s hříchem přicházel i zločin, který místo Boha a církve trestal s