Jiří Plamínek: Komunikace a prezentace

Popis produktu

Komunikace dnes, kdy většinu věcí děláme ve spolupráci s ostatními, stále více rozhoduje o úspěchu a neúspěchu. Kolik dobrých nápadů se již ztratilo bez užitku, protože je autor neuměl vysvětlit ostatním, tedy vlastně prodat? Kolik vztahů se již rozpadlo ne proto, že se lidé přestali mít rádi, ale proto, že si to neuměli říci? A kolik nenávisti již vzniklo z nepochopení? V novém vydání knihy uznávaného lektora a konzultanta se dozvíte, jak se chovat v nejčastějších komunikačních situacích - když potřebujete něco pochopit, něco vysvětlit, vést s někým rozhovor, řídit diskusi, zařídit, aby si někdo něco pamatoval, někoho o něčem přesvědčit či dokonce motivovat k určitému jednání. Nové vydání je rozšířeno o kapitolu o osobnostních typech, jejich vlivu na průběh komunikace a rady, jak s různými typy jednat, diskutovat či je o něčem přesvědčit. Čtivý a prakticky zaměřený výklad je prokládán řadou obrázků a příkladů z praxe. Komunikační návyky významně spolurozhodovaly o úspěchu a přežití vlastně od doby, kdy vznikl život. Toto své kouzlo neztratily ani dnes, v moderním světě globálních sítí, všelidských problémů i sdílených nadějí. Poučte se z knihy, jejíž tichou spoluautorkou je současná komunikační praxe. O autorovi RNDr. Jiří Plamínek, CSc. Ve své poradenské praxi se hrdě hlásím k myšlenkám tří českých velikánů - Jana Ámose Komenského, Josefa Švejka a Járy Cimrmana. Ámosova hravost, Švejkova prostota a Cimrmanova všestrannost - to jsou ideály, ke kterým nemotorně směřuji. Zatím jsem pod jejich vlídným vlivem dospěl v zarostlé individuum, jež bývá pro svůj zanedbaný zevnějšek, marně vydávaný za nedbalou eleganci, odháněno od vrat firem a?přednáškových síní, dokud se nelegitimuje. Protože jsem naprosto neschopný uživit se rukama, zkusil jsem to hlavou. Z podobnosti dějů v přírodních a ekonomických systémech jsem odvodil teorii vitality, která dnes sice skromně, ale stále spolehlivěji pomáhá identifikovat a odstraňovat problémy našich firem a institucí. Vedle managementu se věnuji i řešení konfliktů. Moji kamarádi dokonce tvrdí, že konflikty vytvářím, abych je potom mohl řešit. Dlouho jsem to považoval za povedený bonmot - než jsem si uvědomil, že v teorii vitality skutečně takový postup existuje pro případ, že je firma příliš nehybná a konzervativní. Řešení konfliktů je totiž podstatou vývoje. Jako zatvrzelý pacifista jsem se zamiloval do nenásilného řešení sporů. Z výletů do USA jsem přivezl do tehdejšího Československa mediaci - řešení sporů za pomoci neutrálního odborníka - a stal se prvním českým mediátorem. Na tu dobu rád vzpomínám - občas jsem musel vysvětlovat, že v rámci mediace nebudeme ani meditovat, ani vyvolávat duchy. Vystřídal jsem devatero řemesel - rád jsem byl prospektorem v poušti, českým koordinátorem programu řešení konfliktů a rozhodování při OSN, ředitelem odboru na federálním ministerstvu, koordinátorem vzdělávání trenérů při Johns Hopkins University v Baltimoru, ale třeba i členem komise pro vyčíslování škod po okupaci Československa v letech 1968 - 1991. Posledních zhruba 20 let jsem nezávislým lektorem a konzultantem. Píšu tradiční a e-learningové tréninkové programy, snažím se být užitečný jako facilitátor a mediátor. Tato praxe je neuvěřitelně bohatá na ojedinělé případy a neobvyklé zkušenosti. Jejich tíhy se zbavuji psaním příruček. Pokud dobře počítám, tato je již patnáctá. Vůči našim krutě zkoušeným lesům jsem se provinil i několika knihami s přírodovědeckou tematikou. Vzděláním se hlá