Jindřich Soukup: Zdroje a perspetivy evropských ekonomik

Popis produktu

Co je globalizace? Hledání odpovědi na tuto otázku zahájíme připomenutím, co za globalizaci považuje J. Keller. Z jeho pohledu jde o „komplexní proces technických, ekonomických, politických, sociálních a kulturních změn, jež se projevují zejména v posledních dvou desetiletích 20. století“ (Keller, 2000, s. 53). Symbolem globalizace je internet, sáhněme proto úvodem po značně problematickém zdroji – po Wikipedii: „Globalizace je abstraktní fenomén, zahrnující různé změny společnosti, které vedly k větší propojenosti politických, sociokulturních a ekonomických událostí na globální (mondiální) úrovni. Globalizaci lze chápat jako nerovný proces, v jehož důsledku se některé části světa relativně přibližují, zatímco jiné relativně oddalují, to vše bez ohledu na geografickou vzdálenost. Tyto nové vzdálenosti jsou určeny rychlostí přenosu informací a jsou přímým důsledkem úrovně zapojení míst do systému globální ekonomiky. Díky těmto rozdílům mohou mít podobné procesy v různých částech světa velmi rozdílné důsledky (typickým příkladem je např. zavádění volného trhu)“. Problematika soudobé globalizace náleží k tématům nejenom ústředním, ale i tématům nejkonfliktnějším. Různé zájmy a odlišné kontexty vytvářejí nejednoznačnost v pojetí globalizace, kdy dosud neexistuje jednotné vymezení obsahu, charakteru a směřování těchto mnohostranných procesů, ani ucelená a všeobecněji přijímaná teoretická reflexe. Chybí rovněž souhlasné časové určení počátku globalizace a jejích vývojových etap. Neujasněnost a problémy vládnou i v otázkách identifikace objektu a subjektů globalizace – „globalizuje se svět“, je kýmsi „globalizován“ nebo spíše platí obé? Vše je umocňováno tím, že v pomyslném žebříčku pojmů, které díky inflačnímu (a módnímu) nadužívání mnohdy ztrácejí na obsahu, právě globalizace často vede a stala se největší „modlou“ i „strašákem“ posledního cca čtvrtstoletí. Nikoli nevýznamné místo přitom zaujímá též její, výše již připomenutá, – otevřená i skrytá – propagandistická, ideologická, resp. apologetická funkce. Globalizaci možno považovat za kvalitativní změnu a produkt rozvoje technologií, jak bude níže precizováno. Vážnou hrozbou se přitom ovšem stává „příliš rychlý svět, komprese času a prostoru“. Globalizace je zde označována za jeden z produktů „civilizačního běsnění moderního člověka“, který touží po neustálém rozšiřování své síly, po trvalém ekonomickém růstu a po tzv. pokroku. Připomíná a varováno bývá před dynamickým a vysoce nerovnovážným charakterem soudobé globalizace. Problémy s globalizací začínají již u samotného pojmenování. Někteří dokonce odmítají používání údajně již „zprofanovaného“ termínu globalizace a preferují spíše francouzské označení „mondializace“ čili „zesvětovění“. Část autorů (především levicového či křesťanského zaměření) přitom namísto „neoliberální konkurenční“ globalizace (coby v podstatě termínu maskujícího soudobý kapitalismus) propaguje vize „kooperativní“ globalizace. V níž se proti „globalizaci finančních trhů a kapit