Jean Liedloff: Koncept kontinua

Popis produktu

Autorka ve své světově proslulé knize odhaluje, proč jsou lidé žijící na Západě tak nespokojení a často nešťastní. Po několika expedicích mezi jihoamerické indiány rozpoznala, že tyto pocity mohou pramenit z neuspokojených potřeb miminek a malých dětí, které se na Západě snažíme vychovávat podle všemožných teorií, jen ne podle vlastní intuice a evolucí vytvořených jednoduchých pravidel a očekávání.

V knize, kterou napsala již v r. 1975, velmi jasně a přesvědčivě vysvětluje, jak je potřeba zacházet s našimi nejmenšími, aby z nich vyrostly spokojené a samostatné děti a posléze dospělí lidé, kteří si nepotřebují "léčit" své deprivace z dětství všemi možnými způsoby, počínaje drogovou závislostí a konče nezdravými partnerskými vztahy, a jsou schopni vést plnohodnotný život, jenž nebude naplněn věčnou nespokojeností a hledáním "něčeho", co nalézt nelze. Našemu vlastnímu životu tak dává úplně nový rozměr a pomáhá lidem najít jednoduchou, a přitom málo předvídatelnou odpověď na často kladenou otázku - proč nejsme šťastní.

Koncept kontinua se dočkal vynikajícího kritického přijetí, byl přeložen do třinácti světových jazyků a inicioval vznik rozsáhlé komunity rodičů na celém světě, kteří se řídí jeho principy při výchově svých dětí.

Počátek života (část 1) Malému lidskému tvoru je už během jeho pobytu v děloze dovoleno projít si vývojovými stupni svých předchůdců, od jednobuněčných organismů přes obojživelníky až k homo sapiens připravenému k porodu. A celou dobu nezažívá nic, na co by ho nitroděložní zážitky jeho předků nepřipravily. Je vyživován, je v teple a je přesně tak namačkaný jako embrya lovců a sběračů. Zvuky, které slyší, se moc neliší od zvuků, na které byli zvyklí jeho předchůdci, tedy pokud jeho matka nežije u letiště pro nadzvuková letadla, nenavštěvuje hlasité diskotéky či neřídí nákladní automobil. Slyší tlukot jejího srdce a její hlas i hlasy ostatních lidí a zvířat. Slyší zvuky zažívacího systému, chrápání, smích, zpěv, kašel a podobně, ale ty jej neruší, protože byly normální po miliony let, kdy jeho předci slýchali podobné zvuky, podobně nahlas, podobně nečekaně. Díky jejich zážitkům zárodek tyto zvuky, mačkání a náhlé pohyby očekává - tvoří součást těch zážitků, které potřebuje, aby dokončil svůj prenatální vývoj. Při porodu je už miminko ve své bublině naprostého bezpečí vyvinuto do takové míry, že se může vynořit a pokračovat ve svém životě v daleko méně chráněném světě venku. Tento šok je během následujících dnů, týdnů a měsíců postupně absorbován různými mechanismy: vysoká hladina gamaglobulinu chrání proti infekci a postupně se snižuje, aby se mohl začít vyvíjet vlastní imunitní systém; částečná slepota po odeznění porodního šoku postupně ustupuje plnému vidění; obecný program vývoje, jako jsou reflexy, oběhový systém a sluch, v mnoha ohledech navazuje na stav před porodem. Mezi další mechanismy, které porodní šok vyrovnávají, patří i postupné zapojování jednotlivých částí mozku. V okamžiku porodu dochází k