Jaroslav Šebek: Papežové moderního věku

Popis produktu

Publikace známého historika Jaroslava Šebka představuje působení a odkaz pontifiků, kteří vstoupili do dění ve dvacátém století a na počátku třetího tisíciletí. Do výběru jsou zahrnuti i dva papežové, kteří svůj úřad sice zastávali ještě v předminulém století (Pius IX. a Lev XIII.), avšak důsledky jejich politiky se promítaly i do věku následujícího. Dvacáté století a současnost jsou zajímavé z hlediska postupné proměny papežů coby monarchů do jejich podoby pastýřské. Navíc nám poslední léta nabídla ojedinělý historický úkaz, kdy se v hektickém tempu odehrávají viditelné změny přímo před našima očima. Před rokem začala psát novou kapitolu moderního papežství dobrovolná rezignace Benedikta XVI. Jeho odstoupení dalo do pohybu bez nadsázky revoluční vývoj, když u kormidla Petrovy lodičky stanul jako jeho nástupce František, papež v mnoha ohledech nevšední. Přestože od jeho volby uplynul jen rok a půl, je už nade vši pochybnost zřejmé, že jeho pontifikát ovlivní i jeho nástupce. X. svazek Edice Český ČAS představuje moderní papeže především ve vztahu k dění v evropské katolické církvi. Podstatnou součástí jsou však i kapitoly, zabývající se vztahem Vatikánu a jednotlivých pontifiků k českým zemím. Originální pohled v tomto směru přinášejí zejména materiály z Tajného vatikánského archivu a Historického archivu Státního sekretariátu, které doposud nebyly v české reflexi vztahů s papežstvím příliš zohledněny. Kniha tak přináší nejen obecné, přehledně setříděné informace, ale také nové poznatky a překvapivé souvislosti, díky čemuž poskytne poučení a podněty k zamyšlení jak odborné, tak i široké veřejnosti.

Dopady papežské politiky za pontifikátu Pia X. se promítly zejména

do postupu oficiálních církevních míst proti modernistům. Za českou

katolickou modernu je označováno reformní hnutí skupiny kněží a laiků,

které se u nás objevilo na přelomu 19. a 20. století. Šíření myšlenek

katolického modernismu je v Čechách a na Moravě úzce spojeno

také s rozmachem katolických kulturních – zejména literárních – aktivit.

K vůdčím představitelům české katolické moderny patří kněží, jako byli

Karel Dostál-Lutinov, Sigismund Bouška, Xaver Dvořák, ale také pozdější

lidovečtí politici František Světlík a Jan Šrámek. Zásadním časopisem

pro katolické modernisty byl zejména Nový život, který vycházel

od roku 1896 do roku 1907. Od počátku se projevovala zároveň jistá

spřízněnost mezi uměleckým vyjádřením snah o obnovu katolicismu

a reformními požadavky na demokratizaci církevního života s politickým

hnutím křesťansko-sociálního charakteru v Čechách i na Moravě,

které bylo povzbuzeno sociální encyklikou Rerum novarum.

 Pro institucionální zakotvení svých reformních požadavků založila v roce 1902

část kléru Zemskou jednotu katolického duchovenstva. Motivace tohoto

hnutí byla pozitivní; pokoušelo se cestou umírněných reforem