Ivan Beneš: Jak jinak na leukémii

Popis produktu

Kniha Jak jinak na leukémii - pro všechny, kteří hledají cestu ode dna je životní příběh stavebního inženýra, který se rozhodl napsat a vlastním nákladem vydat knihu o svém onemocnění chronickou leukémii. Popis Úryvek z úvodu: Během roku 1999, po svých 45. narozeninách, jsem ale začal mít potíže s fyzickou výkonností a dýcháním, na začátku roku 2000 jsem měl už problémy vyjít po schodech do patra. Po dlouhém otálení jsem navštívil lékaře, který na základě běžného vyšetření krevního obrazu zjistil, že mám doslova příšernou anémii a odeslal mne na hematologickou kliniku. Tam byla stanovena diagnóza – Waldenströmova choroba, vzácný druh chronické leukémie, a protože byla tehdy ve stadiu ohrožujícím život, situaci tam řešili okamžitými transfuzemi. Tuto chorobu lze podle současných poznatků medicíny po nějakou dobu zadržovat chemoterapií. Ta doba možného přežívání je individuální, průměrně šest a půl roku, a co jsem slyšel, zatím od vypuknutí nemoci přežíval pouze jeden pacient výjimečně dlouho, a to dvacet pět let. Tuto knihu jsem začal psát, když se mi narodilo třetí dítě, syn Ondřej, téměř přesně osm let po diagnostikování mé nemoci. Narodil se v mém druhém manželství, které jsem po rozvodu se svou první manželkou uzavřel před dvěma a půl lety. Má druhá žena si řekla, že společný život se mnou by jí mohl přinést zajímavé zkušenosti za podmínky, že se budu snažit najít cestu, jak normálně žít i s touto diagnózou. První, co mi po vyslechnutí takové diagnózy přišlo, byla panika a otázka s mnoha otazníky na konci: "Proč zrovna já?" Proč ne někdo, kdo krade, vraždí, podvádí, týrá zvířata či děti? Jak to, že někteří zločinci se dožívají ve zdraví vysokého věku? Existuje na světě aspoň drobek spravedlnosti? Podle čeho jsem tedy měl žít, aby mě něco takového nepotkalo? Dnes už si myslím, že všechno, co se mi stalo, je nějakým způsobem spravedlivé, že tomu rozumím a zčásti už i chápu. Ale průběžně mi dochází, že toho pochopení je ještě málo. Myslím si, že mezi porozuměním a pochopením je rozdíl, protože mám pocit, že je hodně lidí, kteří rozumí, že některé věci, které dělají, pro ně nejsou dobré, ale dělají je dál, protože jim to ještě "nedocvaklo", ještě to nepochopili. A tak třeba dál kouří, i když už mají chronickou bronchitidu, nebo se dál v práci stresují, i když už měli infarkt. Dnes už jsem přesvědčený, že jsem se skutečně narodil do ideálních podmínek, ale postupně mi dochází, že já jsem dělal něco, co mělo z pohledu nějakého vyššího řádu stejný efekt, jako kdybych kradl, podváděl a zřejmě i zabíjel, i když ne podle platné Sbírky zákonů této země. A zřejmě i platí, že nevyužití nebo i zneužití skvělých životních podmínek je podle takového univerzálně platného řádu přitěžující okolnost. Dal jsem si tedy za cíl učit se a objevovat zákonitosti, podle kterých bych mohl co nejvíce porozumět a pochopit, proč všechno, co se mi v životě přihodilo, je spravedlivé, a jak se vyhnout krokům, které by mě znovu přivedly do akutního stavu nemoci, ve kterém jsem b