Eleonóra Hamar: Vyprávěná židovství

Popis produktu

Publikace: Vyprávěná židovství. - O narativní konstrukci druhogeneračních židovských identit - Eleonóra Hamarová. "Narodila jsem se, protože se moji rodiče vrátili ze smrti" - touto větou, spojující nekompromisně vlastní život s holocaustem, by bylo možno parafrázovat jeden z ústředních motivů druhogeneračních židovských identit, o nichž tato kniha pojednává. Pro porozumění různým významovým vrstvám takové výpovědi a pro možnost uchopit fenomén formování současných druhogeneračních identit je však třeba znát celý životní příběh, jehož je citovaná věta součástí. Základní myšlenkou této knihy je tedy nacházení souvislostí, jež existují mezi formováním druhogeneračních židovských identit a způsoby narativního tvoření významů. Kniha začíná teoretickým vysvětlením klíčových pojmů a směřuje k představení výsledků narativního výzkumu: pojednává nejprve o narativní konstrukci identit obecně na základě přiblížení pojetí narativní identity Paula Ricoeura a poté se věnuje rozkladu/diversifikaci židovských identit v moderní době, a to sledováním sociálně-historických a diskursivních souvislostí, v nichž začala být židovská identita problematizována. V další části přichází autorka s interpretací životních příběhů židovské druhé generace po holocaustu z České republiky a Maďarska. Tři prezentované typy příběhů - příběh odmítání a smíření, příběh hledání a nalezení a příběh vrženosti - vyprávějí kromě jiného o tom, že holocaust není minulostí, nýbrž aktivním odkazem k současným sebepojetím a zkušenostem vypravěček a vypravěčů. Publikace: Vyprávěná židovství. - O narativní konstrukci druhogeneračních židovských identit - Eleonóra Hamarová. Polská socioložka se v této knize zabývá každodenním životem ve světle tzv. kritické sociologie (zejména P. Bourdieua). Ústředními tematickými motivy práce, jež jsou sevřeny ústředním pojmem (a proměnami pojetí) individualismu, jsou zejména transformace vkusu, tzv. kulturní narcismus, vztah životního stylu a tržní ekonomiky, ale také „medikalizace“ našich životů (zdraví jako předmět osobní péče a současně objekt „tržní kultury“) apod. Autorka kriticky promýšlí fenomén kultu úspěchu, který vede nejen k nebezpečné „workholizaci“, ale také k radikální individualizaci jedinců – dochází k nebývalému vzájemnému odpoutání, ztrátě komunikačních vazeb atd. M. Jacyno nehledá laciná východiska (typu „vším jsou viny nové technologie“), ale důkladně probírá jednotlivé aspekty „postmoderního životního stylu“ ve světle každodenní zkušenosti, literární reflexe a soudobé světové sociologie. Zajímavé je také kriticko-analytické využití tzv. poradenské literatury (jak „firemní“, tak „intimní“), aniž ji autorka jakkoliv karikuje: ví, že toto čtivo se stalo součástí každodennosti mnoha (ne-li většiny) dospělých lidí i adolescentů, podobně jako bulvární tisk a reklama. Z polštiny přeložil Jiří Ogrocký. (o narativní konstrukci druhogeneračních židovských identit)