David Chalfen: Trénujeme na maraton a půlmaraton

Popis produktu

Komu je určena tato kniha? Stručně řečeno, tato kniha obsahuje následující: - průvodce tréninkovými zásadami pro obě vzdálenosti, vysvětlující obsah tréninkových plánů - několik detailních programů, které ilustrují, jak v praxi jednotlivé zásady používat a jak s nimi pracovat, když se běžcova zkušenost (a také snad jeho nadšení a výsledky) zlepší - konkrétní příběhy několika běžců s vysokým nasazením a nevelkým talentem, které dokazují, co je možné dokázat – jako informace i inspirace V této knize detailně probereme vše, čím může svým svěřencům prospět zkušený trenér vytrvalostního běhu. Trenér musí mít znalosti z anatomie, fyziologie, výživy, hydratace, psychologie, silového a kondičního cvičení, poradenství a dalších přidružených oborů, ale obvykle není ve všech z nich kvalifikovaným odborníkem. Uvidíte, že velká část této knihy je věnovaná praktickým aspektům vytrvalostního tréninku. Méně se soustředí na ostatní části – výživu nebo sportovní lékařství, protože těm se věnují specializované publikace od erudovaných odborníků. Kniha poskytne logický a detailní přístup k plánování vytrvalostního tréninku a závodů na dlouhé tratě a dalších, neméně důležitých faktorů ovlivňujících výkonnost. Čtenáře budu ve vhodných chvílích upozorňovat na další publikace, které se těmito podpůrnými faktory hloubkově zabývají. Tato kniha je vlastně tištěnou verzí toho, jak pracuje skutečný běžecký trenér. Svět běhání je neskutečně různorodý, co se týká povahy a pozadí klientů. Debutující účastník maratonského běhu nemusí mít žádné běžecké zkušenosti, ale může mít za sebou léta cyklistického, plaveckého, veslařského nebo lyžařského tréninku. A přesto, že se jeho běžecká zkušenost blíží nule, má vysokou aerobní kapacitu. Možná o hodně vyšší než ti, kteří se žádnému sportu nevěnovali, před třemi lety začali běhat a od té doby mají v nohou tisíce kilometrů. Jinde jste se možná setkali s jinými postupy, ale zde nerozdělujeme tréninkové plány podle cílového času. Důvodem je to, že někdo běžecké nadání má, zatímco jiní nemají pro vytrvalostní běh valné genetické předpoklady. Takže když tréninkový plán směřující k času tří hodin bude používat někdo s vynikajícím genetickým vybavením, může doběhnout pod 2:35. Zatímco běžec s menším talentem pro vytrvalostní běh se bude řídit stejným plánem a stěží se dostane pod tři a půl hodiny. Kromě genetiky má na výsledky vliv také pohlaví, věk a tělesná hmotnost. Co se týče pohlaví, běžkyně dosahují o 15 % pomalejších časů než běžci stejné výkonnostní třídy. Když si to spočítáte, možná budete překvapeni a bude se vám zdát, že ženskou výkonnost podhodnocuji, ale odráží se v tom také fakt, že se vytrvalostnímu běhu stále věnuje podstatně více mužů než žen, a že muži se daleko častěji věnují serióznímu vytrvalostnímu tréninku. Velká většina vytrvalostních běžců – žen i mužů – si neuvědomuje, co mohou dosáhnout, a často nadhodnocuje schopnosti nutné k dosažení poměrně skromných výsledků. Samozřejmě, že je tomu nutné něco obětovat, ale v mno