Srovnáváme

Na Měsíc se letělo díky kalkulačkám, dnes nosíme v kapsách superpočítače

Jak daleko to za posledních 50 let dotáhla mobilní technika? Jestli někdo z vás ještě zažil mobilní telefony v podobě cihel s trafostanicí, nemusí na otázku hledat zdlouhavou odpověď. Stejně tak v počítačích jsme v devadesátkách měli maximálně jednotky megabajtů RAM, kdežto v mobilech dneska máme gigabajty. Špičkové mobilní telefony dnes snesou srovnání s levnými kancelářskými desktopy. V rámci oslav padesátého výročí přistání na Měsíci není na škodu se ohlédnout za prudkým rozvojem mikroprocesorů a jejich schopností.

Apollo 11  

Počítač na palubě stroje, který jako první přistál na Měsíci se jmenoval jednoduše AGC – Apollo Guidance Computer (Naváděcí počítač Apolla). Ve světle dnešních mikročipů je složité rozkódovat jeho funkci nebo určit jeho výpočetní výkon tak, jak do děláme v současnosti. Jeho šestnáctibitový procesor měl frekvenci 2 MHz a přepisovatelná pamět činila 2 kB RAM. Přirovnání ke kalkulačce nebylo od věci, protože v sedmdesátých letech se technika z Apolla skutečně objevila ve věděckých kalkulačkách. Na palubě Apolla už dokonce některé jejich prototypy byly, pro případ, že by hlavní počítač selhal a kalkulace by bylo potřeba ověřit ručně.

Dvaatřicetikilový počítač naváděl Apollo skrz vesmír s výjimkou finálního přistávacího manévru (ten musel Armstrong provést ručně). Jeho výkon byl díky optimalizovanému softwaru srovnatelný s domácím počítačem Apple II, který přišel na trh téměr o dekádu později.

NASA v 70. letech

IBM pro NASA vyvinulo speciální počítač pro naváděcí systémy, který měl paměť 16 kB a jehož procesor zvládal 480 tisíc instrukcí za sekundu (0,48 MIPS), což byl výkon, který až koncem sedmdesátek překonaly komerčně uváděné mikroprocesory od Intelu a Motoroly. Obě firmy se navzájem předháněly (jedna dodávala pro PC, druhá pro Macintosh a Amigu), takže frekvence a s nimi i složitost výroby utěšeně rostly. 

Jen pro představu Intel 286 z roku 1982 zvládal 1,25 milionu instrukcí za sekundu, ale model 386DX v závislosti na frekvenci uměl až čtyřnásobek (o tři roky později). Pentium uvedené v roce 1994 při frekvenci 100 MHz disponovalo výkonem 188 MIPS. A když se přesuneme do současnosti, průměrný čtyřjádrový procesor od Intelu s frekvencí kolem 3 GHz umí až 100 tisíc MIPS. Pokrok uhání vpřed zběsilým tempem. Jak se ale s nejvýkonnějšími stolními počítači srovná to, co nosíme v kapsách, tedy procesory našich mobilních telefonů? 

Nokia 3310

 

Legendární nezničitelný mobil a jeden z bestsellerů Nokie dostal v roce 2000 procesor ARM7 z businessové Nokie 6610, uvedené o tři roky dříve. Ta ho používala jako vůbec první mobilní telefon a bylo kolem toho velké haló. ARM procesory mimochodem používá všechno možné od modernějších Gameboyů až po vysavače Roomba. RISC procesory jsou čipy s omezenou sadou instrukcí, nelze je proto přímo srovnávat s tradičními počítači. Tím spíš, že toho Nokia 3310 zas tak moc neuměla. Jeji remake z roku 2017 běžel na unifikovaném čipu, který také maskoval nízký výkon omezenou použitelností telefonu. Abychom mohli srovnávat moderní počítače s moderními telefony, musíme se přestat ohlížet do minulosti.

Věděli jste, že legendární telefon Nokia 3310 se v roce 2017 vrátil v modernější verzi? 

Nejlevnější telefony na trhu

Za čtyři stovky dnes seženete archaické tlačítkové telefony s maličkým displejem, megabajty úložného prostoru a neexistujícím operačním systémem. Nejlevnější telefon s Androidem stojí třikrát tolik a většinou ho pohání procesory značky Mediatek. Jde o čtyřjádrové CPU s taktem 1,3 GHz.

Čtyři roky starý iPhone 

Apple iPhone 6S už má dnes další čtyři následovníky, ale v roce 2015 byl samozřejmě jeho dvoujádrový A9 procesor vynášen do nebes pro svůj vysoký výkon. Oproti zmíněné budgetovce pro Android má skutečně troj až čtyřnásobný výkon v závislosti na aplikaci. Jak si ale stojí ve srovnání s dnešní špičkou? 

Samsung Galaxy S10

Nejnovější Samsung má pod kapotou osmijádro SnapDragon 855 s taktem hlavního jádra 2,84 GHz. Přejděme rovnou k věci – při srovnání s nejnovějším čipem od Apple (procesor A12) a osmijádrovým Intel i5 8250U, který najdeme v celé řádce průměrně drahých (a rozhodně ne pomalých) notebooků, je skóre v zásadě vyrovnané. Takže ano, pokud přimhouříme oko, můžeme tvrdit, že špičkové mobilní telefony se výkonem vyrovnají notebookům střední třídy. Mnohdy jsou na tom dokonce líp, vzhledem k optimalizaci mobilních operačních systémů a aplikací. Úctyhodný výkon ve stroji, který se vejde do náprsní kapsy, nemyslíte?

Přidat komentář