Jak poznat, kdy prší a kdy už regulérně leje?

Poslední dobou je takové sucho, že lidi už snad ani neví, jak déšť vypadá. Stačí aby se trochu silněji rozpršelo a sousedky hned mluví o průtrži mračen, což je ovšem zcela ojedinělý jev (viz níže), který většina z nás zažije jen párkrát za život. Jakmile v létě hustě zaprší, začínají lidé na dálnicích jezdit krokem, případně se lekat, když se jim zhorší příjem rádia. Věci dříve naprosto běžné se stávají exotickými. Ne, tohle není článek o globálním oteplování, ale vyplatí si připomenout, jak je to vlastně s množstvím srážek a jejich intenzitou, dvěma nejčastěji měřenými a citovanými faktory souvisejícími s deštěm.

Úhrn dešťových srážek 

Toť jest absolutní množství srážek, měřené většinou v milimetrech na metr čtvereční. Měří se s pomocí srážkoměrů resp. dešťoměrů, právě podle výšky hladiny srážek v nádobě předem daného průměru. Úhrn se většinou měří za 12 nebo 24 hodin. Celkový roční úhrn srážek pak můžeme využít pro vzájemné srovnání oblastí, států či kontinentů.

Intenzita deště 

Tohle je vůbec nejdůležitější údaj, kterým nás bombardují meteorologové. Intenzita je vyjádřená úhrnem dešťových srážek, tj. milimetry na metr čtvereční, ale tentokrát za pouhopouhou hodinu. Z intenzity pak lze snadno odvodit, jak moc vlastně prší:

  • Velmi slabý déšť – 0,25 mm/h
  • Slabý déšť – 1 až 4 mm/h
  • Déšť – 5 až 10 mm/h
  • Silný déšť – 11 až 15 mm/h
  • Velmi silný déšť (slejvák) – 16 mm/h až 50 mm/h

Vytrvalý déšť většinou nemívá přes 5 mm/h. Deště o vyšší intenzitě netrvají déle než několik minut. U deště o intenzitě kolem 20 mm/h se proto hovoří jako o přeháňce.

Mějte vždy po ruce deštník, ať už jen mrholí a nebo je silný liják.

Velikost kapek

A co mrholení nebo krápání? To nejsou jen výrazy pro velmi slabý déšť, souvisí totiž s velikostí dešťových kapek. Ty mají většinou velikost od 1 do 2 mm. Déšť z menších kapek se nazývá mrholení. Kapky nepravidelně vypadávající z mraků se nazývají krápání. Kapky mohou mít velikost 0,5 až 7 mm, ale nad Brazílií naměřili obry veliké až 10 milimetrů. 

Překazil déšť vám a přátelům plány? Zahrajte si doma spolu nějakou společenskou hru

Průtrž mračen

Za průtrž mračen je považována bouře o intenzitě nad 50 mm/h, některá měřítka mluví dokonce o 100 mm/h. Podle typologie se jedná o bouři, která přichází maximálně jednou za deset let, ale protože jde o plovoucí rozmezí, může se statisticky výjimečně stát, že se taková desetiletá nebo staletá bouře objeví i dvakrát krátce po sobě. Rekordní průtrž mračen na našem území pochází z roku 1957, kdy spadlo během pouhých 65 minut neuvěřitelných 230 mm srážek. V roce 2016 ale na Slezsku v Albrechticích spadlo 80 mm za pouhých 20 minut (poté dešť slábnul a úhrn za hodinu byl “jen” 120 mm). 

Venku je počasí, že byste ani psa nevyhnali? Přečtěte si doma nějakou dobrou knihu

Kroupy

Lze krupobití předpovídat? Ano i ne. Na radaru je vidět, ale tvorbu krup nelze dopředu stoprocentně odhadnout. Ve chvíli, kdy se zmrzlými projektily nabitý mrak blíží nad svůj cíl, bývá už většinou pozdě. Navíc kroupy drží uvnitř chladný proud vzduchu, jehož síla přímo ovlivňuje, kde se nakonec mrak tzv. vyprázdní. Kroupy o velikosti golfových míčků, tenisáků, jablek nebo grepů nejsou ničím výjimečným. Kromě váhy je ale také důležitá jejich hmotnost, která souvisí s dobou jejich tvorby a chladem proudu vzduchu, který je unáší. Podle toho totiž kroupy cestou k zemi buď tají nebo naopak získávají na síle. V Indii padaly kroupy o váze až jeden kilogram a vyžádaly si mnoho obětí. 

V Česku je krupobití běžným jevem, tím slavným z poslední doby ale zůstává krupobití z roku 2010, které se přehnalo nad Prahou a poničilo velké množství zaparkovaných automobilů. Škody byly pojišťovnami vyčísleny na dvě miliardy a to mluvíme pouze o vozech, které byly proti přírodním živlům pojištěny. Celkové škody dosáhly cca 5 miliard Kč.

To samozřejmě není nic proti škodám, které napáchalo v roce 1984 krupobití v Mnichově. Tehdy bylo poničeno cca 70 tisíc domů a škody se vyšplhaly na dvě miliardy dolarů (v tehdejší době obrovská suma). Pro srovnání – německé krupobití z roku 2013, které ovšem zasáhlo hned několik spolkových republik, mělo souhrnné škody cca 3,6 miliardy EUR.

Kde v Evropě nejvíc prší

Největší roční úhrn srážek v Evropě má městečko Crkvice na území Černé hory, nad kterým se tyčí vápencové pohoří Orjen. V oblasti v nadmořské výšce 1092 m.n.m. spadne ročně až 2000 mm a většina tohoto úhrnu připadá na říjen a listopad (naopak srpen je tu nadprůměrně suchý). Na nejmokřejším místě Evropy dnes už nikdo nebydlí, ale v dobách Rakousko-Uherska tu byla největší balkánská pekárna (denně se tu peklo až 24 tun chleba) a útočiště tu našlo až 10 tisíc stálých obyvatel.

 

 

 

Jak poznat, kdy prší a kdy už regulérně leje?
5 (100%) 3 hodnocení

Komentáře