Publikace: Emma - 2. vydání - Jane Austenová. V dobách, kdy ženy bývaly křehké květinky a mladé dívky často interesantně omdlévaly, vytvořila Jane Austenová ve své Emmě hrdinku z jiného kadlubu. Když v útlém mládí ztratí matku a na otce, slabošského hypochondra, nelze spoléhat, ujme se správy věcí na rodném panství sama a nároky, které na ni nelehká situace klade, vypěstují v bystré dívce vlastnosti suverénního generála. Jen ona všemu rozumí, jen ona ví, co je pro každého dobré. Tímto způsobem ovšem kráčí od maléru k maléru a často pěkně zavaří i těm, kterým upřímně chtěla pomoci. Ale protože jí nechybí dobré srdce, časem zmoudří a pochopí, kde hledat v životě ty pravé hodnoty. Román (v jeho filmovém zpracování ztvárnila Emmu oblíbená Gwyneth Paltrowová) zažívá v poslední době novou vlnu čtenářského zájmu. Je to snad tím, že dnešní ženy v jeho hrdince rozpoznávají předchůdkyně svého emancipačního úsilí o společenské uznání svých schopností i úskalí, jimž by se přitom měly vyhnout? Anebo je to prostě tak, že ctnosti a noblesa doby minulé nám i dnes v podání tak dobré autorky, jako je Jane Austenová, mají co říct? Publikace: Emma - 2. vydání - Jane Austenová. Jane Austenová (1775-1817) se narodila jako sedmá ratolest v rodině venkovského faráře. Nikdy se neprovdala, ale nikdy nad svým údělem nezatrpkla, naopak hrála v domě plném sourozenců a jejich dětí roli vlídné a veselé tetičky. Stala se jednou z největších autorek takzvané „domestic novel“, románu rodinného kruhu, z nichž nejznámější jsou Pýcha a předsudek a Rozum a cit. Ve všech svých knihách líčí život středních a vyšších vrstev a venkovské šlechty, rodinné návštěvy, dýchánky, výlety a plesy, to vše za účelem najít vhodného partnera pro dospívající dcerunku. Emma, hrdinka stejnojmenného románu, vstupuje do života s těmi nejpříznivějšími předpoklady: je hezká, bystrá a bohatá, má šťastnou povahu. Má však málo životních zkušeností a návyk pohlížet na všechny muže jen podle vhodnosti k sňatku... Román Emma patří k čtenářsky nejoblíbenějším a nad jeho stránkami lze jen těžko uvěřit, že jeho autorka prožila přes polovinu svého života ještě v 18. století – celou svou osobností jako by byla nejméně o věk dál, a také její hrdinky působí spíš jako současnice hrdinek pozdější doby.