Publikace: Pražský příběh Ernesta Che Guevarry - Abel Posse. Nejasné epizody z Guevarova života, k níž stále ještě nebyla uvolněna dokumentace, využil argentinský prozaik Abel Posse k pokusu přiblížit se revolucionářově osobnosti. Své literární pátrání buduje na několika otázkách: Jak žil Guevara v Praze? Konfrontoval se s každodenností československého socialismu? A jak to, že neexistují žádné (známé) Guevarovy osobní záznamy z Prahy, jestliže si skutečný Che za každé situace vedl deník, psal úvahy a poznámky? Autorův románový Guevara, kterého v Praze sledují tajné služby všech mocností, si píše takový glosář (Pražské sešity), jehož kopie se později, po roce 1989, stane obchodním artiklem pro bývalého příslušníka Stb. Vede polemiky se svými krycími osobnostmi, buržoazními obchodníky. Setkává se s mladými českými hispanisty, studenty pražské Filozofické fakulty, kteří ho zasvěcují do socialistické reality. Buduje svou vlastní agenturní síť. Připravuje revoluční akci v Bolívii… Posse využívá přímá svědectví i představivost, mísí dokumentární postupy s fikcí, dějiny s alternativními dějinami. Leccos z toho, co v jeho románu čteme, se opravdu stalo, leccos by se bylo docela dobře mohlo stát. Fakta o Guevarově tajném pobytu v Praze už v našich archivech zkoumají čeští historici. Spisovatelovou výsadou je hledat za fakty Guevarovu osobnost i vyhrotit polemiku mezi neúprosným revolučním idealismem a neheroickou spotřební praxí kapitalismu. Abel Posse působil v 90. letech 20. století jako argentinský velvyslanec v Praze, kde pro sebe Guevarův "pražský příběh" objevil. Publikace: Pražský příběh Ernesta Che Guevarry - Abel Posse. Román předního argentinského spisovatele a bývalého velvyslance v Československu oživuje příběh pobytu Ernesta Che Guevary v Československu , který je dodnes zahalen tajemstvím. br> V životopise Ernesta Che Guevary stále zůstává neprobádaná významná kapitola: jeho tajný pobyt v Praze v první polovině roku 1966. Revolucionář tu pod falešnou totožností a se změněným vzhledem strávil několik měsíců po krachu své revoluční mise v Kongu a před posledním tažením v Bolívii, kde 9. října 1967 skončil i jeho život. Z Prahy se vší pravděpodobností řídil přípravu bolivijské akce, která se podle jeho představ měla stát ohniskem revoluční přeměny Latinské Ameriky a definitivního světového střetu mezi kapitalismem a socialismem. br> Nejasné epizody z Guevarova života využil argentinský prozaik Abel Posse k pokusu přiblížit se revolucionářově osobnosti a jeho každodennímu životu v Praze. Guevara se tehdy skutečně stýkal v kavárně Slavia s mladými českými hispanisty a studenty pražské Filosofické fakulty, kteří ho zasvěcovali do socialistické reality, přesto zůstává v souvislosti s jeho utajenou návštěvou mnoho nezodpovězených otázek: Konfrontoval se Guevara s každodenností československého socialismu? A jak to, že neexistují žádné Guevarovy osobní záznamy z Prahy, jestliže si skutečný Che za každé situace vedl deník, psal úvahy a poznámky? Che