Sri Chinmoy: Zahrada duše

Popis produktu

počet stran: 211

vázaná s matným přebalem

Komentáře ke starověkým písmům, která jsou základem hinduistické duchovní tradice.

Tato kniha přináší komentáře Sri Chinmoye ke starověkým písmům, která jsou základem hinduistické duchovní tradice – k Védám, Upanišadám a Bhagavadgítě. Tyto přednášky byly původně předneseny na amerických univerzitách a vysokých školách počátkem sedmdesátých let. Pojetí Sri Chinmoye je jasné a praktické a zároveň zkoumavé a bohatě poetické. Kniha je jak vynikajícím úvodem pro čtenáře, kteří k tomuto tématu přistupují poprvé, tak i řadou osvěcujících meditací pro ty, kteří jej dobře znají.       

Sebrané komentáře byly nejprve publikovány v německém překladu jako Veden, Upanishaden, Bhagavadgita: Die drei Äste am Lebensbaum Indiens (Munich, Eugen Diederichs Verlag, 1994) a potom v angličtině pod názvem Commentaries On the Vedas the Upanishads & the Bhagavad Gita, The Three Branches of India’s Life-Tree (New York, Aum Publications, 1996)  

Védy jsou nejstarší posvátná písma v knihovně vědomě se vyvíjejícího lidstva. Ke čtení véd pro svůj vlastní vědomý vývoj se můžeme nechat inspirovat povzbuzením Maxe Müllera: „Tvrdím, že pro každého, kdo dbá sám o sebe, kdo se zajímá o své předky, o svou historii a o svůj intelektuální vývoj, je studium védské literatury nepostradatelné.“     

Védy ztělesňují intuitivní vize, božské zážitky a život osvěcující skutečnosti. Musíme vyjít z moře nevědomosti a vstoupit do moře poznání. Rgvéda nás inspiruje a říká: „Čluny Pravdy vezou lidi dobrých skutků přes oceán nevědomosti.“ (Rgvéda IX.73.1)      Současný lidský život není ničím jiným než nekončící sklíčeností. Uniknout z pasti sklíčenosti je téměř nemožné. Jadžurvéda nám nabízí řešení: „Ten, kdo vidí veškeré bytí uvnitř Já a Já ve veškerém bytí, neupadne do pasti zničující a oslabující sklíčenosti.“     

Védy jsou univerzální, proto si je může přisvojit Západ stejně jako Východ. Velký americký filozof Thoreau řekl o védách velmi významnou věc: „Úryvky, které jsem z véd četl, na mne zapůsobily jako světlo vyššího a čistšího světelného zdroje, popisujícího vznešenější směr prostřednictvím čistší roviny, prosté detailů, jednoduché a univerzální. Védy obsahují hmatatelný dotek Boha.“ Nepochybně je to tak.   

Upanišady nám říkají, že existují dva druhy poznání: vyšší poznání a nižší poznání. Vyšší poznání je parávidjá a nižší poznání je aparávidjá. Vyšším poznáním je objevení duše. Nižším poznáním je naplnění bezpočtu požadavků těla. Podle indické tradice bývalo kdysi tisíc sto osmdesát upanišad. Každá pocházela z jedné větve véd, neboli šákhá. Z nich dostalo vlastní podobu dvě stě upanišad a z těchto dvou set jich lze nyní vysledovat sto osm. Pokud chce hledající zahlédnout pravdu, světlo, mír a blaženost, musí pilně studovat těchto sto osm upanišad. Pokud chce opravdový, ryzí hledající získat z upanišad nesmírné světlo, p