Česká společnost prochází řadou změn, k nejzávažnějším patří její stárnutí jako důsledek demografických a společenských procesů. Člověku bylo od počátku 20. století přidáno třicet let života. To je ovšem pouze vnější ukazatel. Co se však děje uvnitř prodlouženého stáří? Mění se kvalita života seniorů? Ovlivňuje proměna obsahu stáří a sociální pozice seniorů i samotnou společnost? Na tyto a další otázky hledali doc. PhDr. Petr Sak, CSc., a Mgr. Karolína Kolesárová odpovědi v sedmnácti empirických výzkumech a analytických studiích realizovaných v rámci grantu MŠMT ČR "Proměna sociálního obsahu kategorie generace seniorů". Získané poznatky se staly podkladem pro napsaní knihy o stáří a seniorech ze sociologického pohledu. Čtenář zde najde teoretické analýzy klíčových kategorií i zcela konkrétní empirické poznatky o životě současných seniorů. Autoři se věnují obecně sociální skupině seniorů, životní fázi stáří, ale osou analýz je konkrétní generace dnešních seniorů, která se na základě analýz ukázala jako historicky zcela ojedinělá. Generace narozená před druhou světovou válkou je nejvýraznějším objektem společenských změn probíhajících už od poloviny 19. století. K nejvýznamnějším změnám došlo právě za jejího života. Autoři na základě konkrétních dat a analýz popírají dobové mediální mýty politiků o stáří jako "pokaženém mládí", které zatěžuje společnost. Naopak ukazují na potenciál stáří jako vrcholu života. Empiricky dokládají nepřipravenost státu na stárnutí společnosti i pozitivní přínos přechodu na dlouhověkou společnost. Z obsahu OBSAH Předmluva Úvodem 1. Stáří v sociální evoluci a v životě člověka 1.1 Sociologie stáří 1.2 Vnímání stáří a seniorů českou populací Srovnání s předchozími životními fázemi 2. Generace a její vztah ke společnosti 2.1 Generace a její vztah ke společnosti Formování generace Střídání generací a společenská změna, potencialita generace 2.2 Tři fáze společenské aktivity generace První etapa: Utváření ideové orientace mladé generace Druhá etapa: Střední generace - tvůrce nových alternativních společenských programů Třetí etapa: Starší generace - naplnění a odcizení 2.3 Společenská dynamika a generace K metodologii generační analýzy 3. Generace seniorů v historii společnosti 3.1 Metodika výzkumu třígeneračního sociálního vlákna Malá, velká, živá a mrtvá historie 3.2 Generace současných seniorů jako článek kontinuity a diskontinuity 3.3 Současná generace seniorů a historie 3.4 Životní pole sociálního vlákna a jeho dynamika Byt, dům, bydlení ve stáří 3.5 Vzdělávání v generačních souvislostech Závěry 4. Demografický vývoj a jeho dopad na stárnutí společnosti 4.1 Příčiny změn v porodnosti 4.2 Příčiny prodlužování střední délky života 4.3 Věk odchodu do důchodu a důchod 5. Životní styl seniorů 5.1 Sociální pole a aktivity seniorů 5.2 Časový rozpočet a aktivity seniorů 5.3 Rodina a životní styl seniorů 6. Současná generace seniorů 6.1 Generační rozhraní gramotné kultury a kyberkultury Propast generací, mezník věků Senioři, počítač a internet 6.2 Práce, zaměstnání, ekonomika Přednosti pracujících seniorů Pracovní vlastnosti generací 6.3 Socioekonomická a zdravotní situace seniorů Zdravotní situace Příjmy a ekonomická situace seniorů 6.4 Hodnoty, spiritualita, světový názor 7. Společnost, stát, senior 7.1 Hodnocení české společnosti a civilizace 7.2 Připravenost na stárnutí společnosti 7.3 Význam a funkce stáří a seni