Život plný střetů: dílo a odkaz historika Jana Slavíka (1885-1978) - Lukáš Babka, Petr Roubal. Kniha Život plný střetů je prvním kolektivním pokusem zachytit veřejnou činnost a odborné aktivity významného českého historika Jana Slavíka (1885-1978) ve všech jejich rozměrech. Přináší osmnáct textů, které mapují Slavíkovu práci nejen v oblastech, v nichž je poměrně dobře znám (problematika ruské revoluce, spor o smysl českých dějin, polemiky s Josefem Pekařem), ale rovněž v dalších okruzích jeho zájmů. Slavík byl velmi činorodý žurnalista, jehož komentáře k mnoha odborným i společenským dobovým problémům vyvolávaly četné podnětné, často však ostré a osobně směřované diskuse vedené jak z pravé, tak i z levé části politického spektra. Metodologie jeho práce byla významně ovlivněna německou sociologií (především Maxem Weberem) a jejím zapojením do sociálních věd. Svým výzkumem vývoje Sovětského svazu se řadil mezi průkopníky disciplíny soudobých dějin a světové sovětologie, v oblasti českých dějin otevřel mnoho nových témat a dějinných problémů od počátků české státnosti až po Slavíkovu současnost. Autory příspěvků jsou jak renomovaní odborníci a univerzitní pedagogové, tak rovněž začínající badatelé. Součástí knihy je nové, rozšířené a revidované vydání bibliografie prací Jana Slavíka a prací věnovaných Janu Slavíkovi, které čítá takřka dva a půl tisíce bibliografických záznamů. Život plný střetů: dílo a odkaz historika Jana Slavíka (1885-1978) - Lukáš Babka, Petr Roubal od nakladatelství Pavel Mervart v kategorii Historie a military | za skvělé ceny na e-shopu Knihydobrovsky.cz Exponenciální nárůst případů mentální anorexie a bulimie, forem poruch příjmu potravy, potvrzuje hypotézu o provázanosti nemocí s kulturně-společenským vývojem. Nikoli náhodou jsou poruchy příjmu potravy tolik rozšířené v dnešní západní kultuře, kde je kladen důraz na individualitu, výkon, povrchní komunikaci, nerealistická očekávání, image nebo kult mládí, krásy a štíhlosti. Předkládaná práce se zabývá problematikou psychogenních poruch příjmu potravy s ohledem na sociokulturní determinanty, s částečným přihlédnutím k determinantám vývojovým, osobnostním a rodinným. Starší teoretická východiska i výsledky novějších výzkumů jsou prezentované v souladu s pojetím psychogenních poruch příjmu potravy jako převážně sociálně a kulturně podmíněného jevu.