Levou zadní

Jak zvládnout trapnou konverzaci levou zadní

konverzace
Autor Lucie

Tak jo. Jak se to stalo? Jasně si vzpomínáte, že ještě před chvílí jste se celkem dobře bavili v početném diskuzním kolečku. A najednou si vyměňujete otřepané fráze a vyděšené pohledy s člověkem, kterého buď vůbec neznáte, nebo se tak většinou tváříte. Vítejte v soukromém pekle.

Pokud na vánočním večírku uvíznete v nesnesitelné zdvořilostní konverzaci, bude se vám hodit pár tipů, jak jí zvládnout bez újmy. V krajním případě můžete vždycky zapálit ubrus. To odvede pozornost.

1. Udělejte z toho společenskou hru

“Tak schválně, řekněte mi tři věci o vaší společnosti a já budu hádat, která to je.” “Co to piješ? Ne, počkej, já to poznám!”. “S kolegy se nemůžeme shodnout, jestli je větší sranda s R2-D2, nebo s C-3PO. Co si myslíte vy?” Všechno se dá lépe vydržet, když to neberete vážně.

2. Opakujte po mně

Tohle je velmi efektivní metoda. Budete díky ní vypadat, že hltáte každé protivníkovo slovo, ačkoli ve skutečnosti hrajete v duchu sám se sebou pexeso. Prostě zopakujte poslední jeho větu (pokud vám tedy zrovna neoznámil, že jde na toaletu). A pak eskamotérsky změňte téma na něco, co vás opravdu zajímá. Třeba kde si tady můžete zakouřit.

3. Aaaaa…pauza

Nebojte se ticha. Někdy je mnohem lepší, než nesmyslná konverzace. Místo toho, abyste se během kolegovi historky z dětství hystericky rozpomínali, jak jste se učili jezdit na kole, zkuste ho poslouchat. I za cenu,  že po pointě vznikne lehká odmlka. Třeba se vám bude pak lépe reagovat. Navíc, když budete neustále přihazovat další třeskuté příběhy z dospívání, nikdy se z toho rozhovoru nevyvlíknete.

4. Rozmyslete si svou úvodní větu

Pokud vedle někoho sedíte u stolu už dvacet minut zcela beze slova, atmosféra může být lehce napjatá. Vaše fascinace šunkovou rolkou začíná hraničit s autismem a tak máte dvě možnosti. Buď si zabodnete vidličku do ruky a necháte si zavolat sanitku, nebo začnete mluvit. “Výtečné rolky, že?!” se možná nabízí, vaši image rolkového devianta to ale příliš nenapraví. Zkuste si to proto promyslet. “Jak se znáte s hostitelem” je dobrý a také nejčastější odrazový můstek. Přinutí totiž mluvit toho druhého. S velkou pravděpodobností se vás navíc zeptá na to samé, čímž se rozproudí vzrušující konverzace. Nebo tak něco.

5. A na závěr stará dobrá klasika: útěk

No dobře, tak už se to prostě nedá vydržet. Je na čase vycouvat, vzít kramle, zatroubit na ústup, zmizet v oblaku dýmu. Nebo prostě normálně odejít. Předpokládejme, že váš protějšek není sociopatický narcis, který by si při vaší snaze opustit konverzaci začal podřezávat zápěstí vizitkou. Ani tak ale není dobré ukončit rozhovor stylem:”Jé, támhle je Petr, konečně! Mějte se”.

Zkuste se omluvit s tím, že si musíte zatelefonovat. Samozřejmě můžete vinu svést i na svůj močový měchýř, nebo nesnesitelný hlad. Tím ale riskujete, že ten druhý náhle pocítí stejnou potřebu a na ono místo vás doprovodí. U telefonování vám s největší pravděpodobností asistovat nebude. Dejte si ovšem pozor, aby vás za patnáct vteřin nenačapal, kterak si na baru dáváte tequilu.

O autorovi

Lucie

Lucie má na starosti slova a texty. Současnosti by se nerada vzdávala, kdyby jí odtud ale přece jen vykopli, přestěhovala by se do 60., nebo 70. let. V Americe, přirozeně. Její nejoblíbenější kreslená postava je Magika Von Čáry z Kačeřích příběhů. I Kačer Donald je v pohodě. To se ovšem nedá říct o Donaldu Trumpovi. Na prvním rande se většinou snaží být vtipná, čímž je trapná a zvedá tak protějšku sebevědomí. Občas je trochu nezodpovědná, vztahovačná a dokáže být arogantní. Většinou omylem. Film podle jejího života by byla klasická britská komedie. V hlavní roli s Helenou Bonhem Carter.

Co vy na to?