Jiří Zídek: Bídníci.cz
Bídníci.cz: Špinavé obrazy z dějin národa českého. Kniha první : Kořeny (1945-1973)
Bídníci.cz - Zídek Jiří
Bídníci.cz aneb Špinavé obrazy z dějin národa českého 1 - Kořeny (1945-1973) - Jiří Zídek
Bídníci.cz - Jiří Zídek
Jak vybíráme doporučené nabídky
Především pečlivě vážíme mezi cenou produktu, kvalitou a reputací eshopu.
Nejlevnější
Bídníci.cz
Bídníci.cz aneb Špinavé obrazy z dějin národa českého 1 - Kořeny (1945-1973) - Jiří Zídek
Bídníci.cz: Špinavé obrazy z dějin národa českého. Kniha první : Kořeny (1945-1973)
Bídníci.cz - Zídek Jiří
Bídníci.cz
Bídníci.cz
Bídníci.cz
Bídníci.cz - Jiří Zídek
Specifikace
Klíčové vlastnosti
Popis produktu
Ještě nikdo nezachytil marasmus a mezilidské vztahy v komunistickém Československu takovým způsobem, jako Jiří Zídek v Bídnících.
Kniha je mozaikou osudů několika lidí, které spojuje život v západočeském Městě. Jejich příběhy se v mnoha bodech protínají a ovlivňují. Najdete tu postavy, které držely prst na tepu doby (předseda národního výboru, agent StB), ale také obyčejné lidi, kteří se v době komunismu snažili vést klidný život. Svou roli zde hrají skutečné osobnosti, jako byli Rudolf Slánský, Gustáv Husák nebo Alexander Dubček, ale také postavy komunistických propagandistických děl, jako jsou major Zeman nebo Václav Pláteník.
Bídníci.cz se čtou jedním dechem nejen proto, o čem pojednávají, ale také pro svůj jedinečný styl. Historická fakta se v ní mísí s fikcí tak obratným způsobem, jako kdyby se Quentin Tarantino pustil do psaní knih. Je to poezie a perverze v jednom.
Tahle kniha vás buď nadchne, nebo naštve. Dojme nebo zhnusí. V každém případě vám pohne s emocemi tak, že vás to samotné překvapí.
„NEJKONTROVERZNĚJŠÍ ROMÁN DESETILETÍ“
„POETICKÉ A PERVERZNÍ ZÁROVEŇ“
„KNIHA O ČESKÝCH DĚJINÁCH, JAKÁ TU JEŠTĚ NEBYLA!!!“
U příležitosti 70. výročí konce 2. světové války vyjde kniha Bídníci.cz, jedno z nejkontroverznějších děl současné české literatury
ÚryvekKdyž vykopli dveře jejich bytu, byl zrovna chladný podvečer. Léto roku 1944 již dávno řeklo své poslední slovo a země se připravovala na temné chladné sny a noci.
Vtrhli do jejich útulného bytu ve vinohradské Sarajevské ulici číslo popisné osm, jako potopa, kterou člověk nezastaví. Gestapo! Geheime Stadt Polizei. Blanka, jeho žena, upustila skleněnou mísu, jak se lekla. Petřík, sedmiletý syn, se ve své postýlce rozplakal. Netrvalo dlouho a všichni tři stáli v rohu, zatím co muži v černých kožených kabátech dokonale a systematicky obraceli jejich byt vzhůru nohama. Když nic nenašli, došlo na první rány. „Kam jste to schovali, vy český svině?!“ Pak gestapák udeřil Blanku. Vařila se v něm krev, ale nemohl nic dělat. Vůbec nechápal, o co jde. Celou válku se snažil žít život tak, aby se nedostal do žádných problémů. Nenápadně, pokojně. Stejně tak jeho žena. Sklonit hlavu a splynout s proudem. Nehas, co tě nepálí. Druhá rána dostala Blanku na kolena. Z nosu jí crčela krev. „Tak kam jste to schovali?!“
„Prosím,“ pokoušel se žadonit. To však nebyla odpověď, na kterou gestapáci čekali. Prudký kopanec do rozkroku ho poslal k zemi za jeho ženou. Sedmiletý Petřík začal hystericky křičet.
Jeho vyšetřovatel byl kultivovaný, uhlazený pán. Friedrich Wetter. Wetter jako počasí. Když Petr seděl proti němu ve výslechové místnosti Petschkova paláce, třásl se strachem a bolestí. Probdělá noc, kterou strávil ve studené zadržovací cele, byla plná nezodpovězených otázek. Proč? Proboha proč zrovna on a jeho rodina? Celé mu to připadalo jako šílený sen…
„Nemá smysl zapírat, pane Zdrho,“ zaznělo téměř dokonalou češti