Institut vzdělávání SOKRATES Opakujeme si k maturitě...Dějepis

Popis produktu

Anotace: Formát: A5 Počet stran: 212 Témata: 1. Prvobytně pospolná společnost 2. Orientální despocie 3. Starověké Řecko 4. Starověký Řím 5. Raný feudalismus 6. Utváření raně feudálních států 7. Protofeudální a raně feudální dějiny našeho státu 8. Rozvinutý feudalismus 9. České země v letech 1401-1471 . 10. Krize feudalismu a zámořské objevy 11. Třicetiletá válka (1618 až 1648) 12. Evropský absolutismus 13. České národní obrození 14. Buržoazní revoluce v Evropě a USA 15. Velká francouzská revoluce a napoleonské války (ukázka) 16. Sociální a dělnické proudy v druhé polovině 19. století 17. Buržazní revoluce v Evropě v letech 1848 až 1849 18. Revoluce 1848 v habsburské monarchii 19. České země po roce 1848 do první světové války 20. Rusko na přelomu 19. a 20. století 21. První světová válka 22. Vznik samostatné ČSR a první republika 23. Kolonialismus a následný národně osvobozenecký boj 24. Fašismus a nacismus, druhá světová válka 25. Český národ za války UKÁZKA 15. Velká francouzská revoluce a napoleonské války Metodika Francie na konci 18. století Revoluce Hrůzovláda Období direktoria Revoluční války Svržení direktoria a zřízení konzulátu Císařství Porážka Napoleona a Vídeňský kongres Vliv francouzské revoluce a napoleonských válek na Evropu Francie na konci 18. století Na konci 18. století byla Francie ekonomicky zruinována rozmařilostí svých panovníků (Ludvíka XIV., Ludvíka XV a Ludvíka XVI), vysokými nároky šlechty a bohatého duchovenstva. Země, ač bohatá, ekonomicky na tyto nároky nestačila. Do značné míry ji totiž ještě nezasáhla průmyslová revoluce, konzervovány zůstaly feudální vztahy, takže masy obyvatel žily v bídě. Kromě lidových mas po změně toužilo i francouzské měšťanstvo, zárodek buržoazie. Dalším momentem, který přispěl ke vzniku a budoucímu vítězství revoluce, byly filosofické práce francouzských osvícenců, především Voltaira. Kromě měšťanstva zde tedy byla i početná skupina osvícené šlechty, která usilovala o změnu ve společnosti. Neutěšenou ekonomickou situaci se král Ludvík XVI rozhodl řešit svoláním Generálních stavů, v nichž byly zastoupeny šlechta, duchovenstvo a měšťanstvo. Zástupci měšťanů byli stejně početní jako zástupci šlechty a duchovenstva dohromady, jako třetí stav ale měli jenom jeden hlas, byli tedy převahou dvou hlasů šlechty a duchovenstva vždy přehlasováni. V červnu 1789 se proto měšťané prohlásili za Národní shromáždění, jehož cílem je dát Francii ústavu. Do čela Národního shromáždění se kromě zástupců třetího stavu dostal i šlechtic Mirabeau, který pochopil potřeby doby a usiloval o změny ve společnosti. Když se dvůr pokusil proti Národnímu shromáždění zasáhnout, lid se ozbrojil a táhnul na Paříž. Čtrnáctého července 1789 se objevila fáma o chystaném vojenském zásahu proti lidu. Masy na to reagovali útokem na královskou pevnost a vězení Bastilu, kterou dobyl. Král po tomto lidovém vítězství slíbil přijetí ústavy. Revoluce Po 14. červenci došlo k prohloubení revolučního vývoje v zemi, stále ale ještě se nehovoř