Gerhard Buchwald: Očkování - obchod se strachem

Popis produktu

Velká koalice zdravotnických institucí, lékařů a farmaceutického průmyslu tvrdí, že očkování proti nemocem zlepšuje náš zdravotní stav. Doktor medicíny Gerhard Buchvald, přední německý odborník na očkování, v knize Očkování obchod se strachem ukazuje, že opak je pravdou: Po očkování onemocnělo, a to i dlouhodobými chronickými chorobami, mnoho lidí! Popis Závažná přenosná onemocnění a velké epidemie minulých století byly již na ústupu dávno před zavedením očkování. Riziko poškození způsobeného očkováním je dnes podle všech poznatků větší než pravděpodobnost zdravotního poškození způsobeného danou nemocí. Některá chronická onemocnění mohou ukazovat, jaký druh očkování se na jejich vzniku podílel. Zejména malé děti reagují na očkování silně a musí trpět jeho nežádoucími účinky. Dr. med. Gerhard Buchwald, ročník 1920, studoval medicínu v Königsbergu, Gdaňsku a Jeně. Po promoci v Hamburku se stal odborným lékařem v oboru plicního a vnitřního lékařství a získal další specializace v oborech přírodního, lázeňského a sociálního lékařství. V letech 1970-1982 pracoval jako vedoucí lékař na klinice Franken v Bad Steben. Mezi lety 182-1989 působil jako vedoucí lékař na Klinik am Park v Bad Steben. Téměř 40 let působí jako lékařský poradce "Sdružení na ochranu poškozených očkováním" a platí za největšího odborníka očkovací problematiky v německy mluvící oblasti. Úryvek z úvodu: Hluboko v našem národě je zakořeněna nespokojenost se zdravotní politikou naší vlády, strach u poškození následkem očkování a strach ze všemocných lékařů. To může být příčinou, proč mě v posledních letech stále častěji zvou, abych přednášel na téma očkování a poškození následkem očkování v homeopatických školách, na lidových univerzitách, v organizacích studentů medicíny, léčitelských a zdravotnických spolcích, ve spolcích na ochranu zvířat a na lékařských kongresech. (...) Během studia na univerzitě, ale i v poválečných letech jsem slýchal pouze o přednostech a požehnání očkování a neměl jsem ani zdání o obrácené straně této mince.  (...) V letech 1959-1966 jsem působil v plicní léčebně Ruppershain v Taunusu. Je to jen pár kilometrů od Wiesbadenu a zde se mi náhodou podařilo nahlédnout v městské nemocnici do chorobopisů lidí, kteří tam byli léčeni na neštovice několik let po skončení 2. světové války. V poválečném Německu došlo k 11 neštovicovým epidemiím, první byla v r. 1947 ve Wiesbadenu. Seznámení se s těmito chorobopisy pro mě znamenalo zatím největší otřes v mé pracovní kariéře. Pacienti léčení na neštovice byli nejen očkování podle německých zákonů, ale byli ještě přeočkování poté, co vyšlo najevo, že v americkém lazaretu ve Wiesbadenu jsou ošetřováni američtí vojáci trpící neštovicemi. To protiřečilo všemu, co jsme se na univerzitě učili, a čemu jsem dosud věřil. (...) Dnes již víme, že na této cestě došlo k omylům s těžkými následky. Mnohé strašné epidemie neštovic minulých století nebyla způsobeny neznámou aktivací choroboplodných zárodků, ale velmi často výsledky lékařských