Srovnání cen » Knihy, filmy, hudba » Knihy » Srovnání cen ALEŠ ČENĚK SOCIOLOGIE PRÁVA, 2. VYDÁNÍ

Knihy

ALEŠ ČENĚK SOCIOLOGIE PRÁVA, 2. VYDÁNÍ

Hodnocení: 1x
  • 4

Právo představuje jeden ze základních regulativů sociálního chování jedinců, společenských skupin i celé společnosti. Je nejen jevem normativním, ale i jevem sociálním. Sociologie práva přistupuje k právu jako k oblasti sociálního života, studuje vztah práva a společnosti, analyzuje právo v jeho sociální fakticitě, v ...a dál?

Radost vám udělá:
  • 0

Filtrovat: i

Za tyto obchody dáme ruku do ohně

Více možností? ALEŠ ČENĚK SOCIOLOGIE PRÁVA, 2. VYDÁNÍ koupíte i tady

Specifikace ALEŠ ČENĚK SOCIOLOGIE PRÁVA, 2. VYDÁNÍ

Kategorie Knihy
Nejnižší cena 309 Kč

Sociologie práva je vedle teorie práva jednou ze základních obecných disciplín právní vědy, která studuje vzájemný vztah práva a společnosti. Sociologické chápání práva představuje podstatný metodologický koncept práva zprostředkující sociální kontexty jednotlivých prvků mechanismu právní regulace od právní politiky po oblast realizace a efektivnosti práva. Vykresluje napětí, které se vytváří mezi normativitou a fakticitou práva, jež je zároveň i hybnou silou právní změny. Právo je z pohledu sociologie práva » ... a dál?

Produkt ALEŠ ČENĚK SOCIOLOGIE PRÁVA, 2. VYDÁNÍ

ALEŠ ČENĚK SOCIOLOGIE PRÁVA, 2. VYDÁNÍ - parametry

Název produktu: ALEŠ ČENĚK SOCIOLOGIE PRÁVA, 2. VYDÁNÍ
Výrobce: NEUVEDEN
Minimální cena: 309 Kč
Maximální cena: 447 Kč
Ušetríte až: 138 Kč
Průměrné hodnocení uživatelů: 4 bodů z 5
Počet hodnocení: 1 x
Hodnocení:
  • 4
Podrobný popis:

Právo představuje jeden ze základních regulativů sociálního chování jedinců, společenských skupin i celé společnosti. Je nejen jevem normativním, ale i jevem sociálním. Sociologie práva přistupuje k právu jako k oblasti sociálního života, studuje vztah práva a společnosti, analyzuje právo v jeho sociální fakticitě, v jeho reálném působení na společenské vztahy. K zakladatelům sociologie práva patří zejména Eugen Ehrlich, Roscoe Pound a Emanuel Chalupný. Sociologickým otázkám práva věnovali pozornost ale i mnozí další sociologové a právní teoretikové, např. Max Weber, Niklas Luhmann, Adam Podgórecki, Inocenc Arnošt Bláha a další. Přínos ke studiu těchto otázek znamenají i sociologicko právní směry, zejména teorie volného práva, zájmová jurisprudence, sociologická jurisprudence, americký právní realismus, behaviorální jurisprudence a další. Sociologická vymezení práva můžeme rozdělit do šesti základních typů definic: právo jako faktický právní život, právo jako řádový činitel, právo jako nástroj

sociální kontroly, právo jako donucovací řád, právo jako nástroj moci a právo jako psychický činitel sociálního života. Souhrnně můžeme z pohledu právní sociologie právo vymezit jako soubor obecně vyjádřených závazných pravidel chování, vydávaných a vynucovaných veřejnou mocí, institucionalizujících sociální chování a sociální vztahy, prosazující sociální zájmy a zajišťující sociální kontrolu ve společnosti, jakož i sociální projevy působení těchto pravidel chování v sociálním životě jedinců a společnosti. Právo je jedním ze základních skladebných prvků (elementů) kultury, tvoří součást jednotlivých sociokulturních systémů. Spolu s dalšími normativními systémy a sociálními hodnotami představuje významnou součást sociálních regulativů. Jádro kultury, tvořené komplexem vzorců chování, spočívá především na těchto sociálních regulativech. Sociokulturní systém se reprodukuje v procesu enkulturace (socializace) a akulturace. Z hlediska práva hraje důležitou roli právní socializace, která reprodukuje právní formy

chování, vhodné způsoby právní motivace a právní postoje adresátů práva. Sociální hodnoty regulují podnětové uspokojení v souladu s hierarchicky uspořádaným souborem cílů jedince a sociokulturního systému a způsoby právem akceptovanými. Již od vytváření prvních forem lidských pospolitostí se v nich vytvářejí mechanismy usměrňující, koordinující a kontrolující sociální chování sociálních subjektů. Tento proces institucionalizace sociálního chování spočívá ve vytváření unifikovaných a sociálně koordinovaných způsobů chování (normativních řádů) a sociálních institucí. Normativní řád sociokulturního systému je tvořen jednotlivými okruhy sociálních norem, zejména normami právními, morální, zvykovými, náboženskými, politickými, ekonomickými, jazykovými a dalšími. Těsný vztah je zejména mezi právními a morálními normami. Morálka a právo tvoří dva samostatné normativní systémy, které působí paralelně vedle sebe a zčásti upravují tytéž oblasti sociálního chování,


Nejoblíbenější knihy:

Obsah stránek www.srovname.cz je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření nebo další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho částí veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu autorů těchto stránek v rozporu s právním řádem České republiky.
Tyto internetové stránky používají soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací zde.